Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Napravení starých hříchů.“ Odkup a zbourání vepřína Lety Romové vnímají jako zadostiučinění

„Napravení starých hříchů.“ Odkup a zbourání vepřína Lety Romové vnímají  jako zadostiučinění

Jako úlevu a zadostiučinění vnímají romské komunity odkup a plánovaného zbourání vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě protektorátního pracovního tábora pro Romy. ČTK to dnes řekla ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová v reakci na to, že vláda schválila odkup vepřína. Podle Horváthové na to Romové dlouho čekali. Stát podepíše s firmou AGPI smlouvu asi příští měsíc, pak se zveřejní cena. Odhady hovoří o stovkách milionů korun. Chov prasat v Letech by měl skončit do půl roku.

„Řeší se to od roku 1995 a ne-li dříve. Už od té doby jsme říkali, že je nepřijatelné, aby byl na takovém místě vepřín. Kazí to důstojnost toho místa a odkup vnímáme jako napravení starých hříchů,“ řekla Horváthová. Právě Muzeum romské kultury zřizované ministerstvem kultury by mohlo dostat místo na starost. „Pokud nám bude svěřeno, chceme zahájit celospolečenskou debatu o jeho využití. Cílem ale je, aby tam byla důstojná připomínka,“ doplnila Horváthová.

Podle čestného předsedy Společenství Romů na Moravě Karla Holomka by místo měla spravovat organizace, která má blízko k historii Romů. Holomek zažil období tábora v Letech i romského tábora v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku. Právě tam byla většina členů Holomkovy rodiny, část z nich zemřela v Osvětimi.

„Babička, dědeček, strýcové a tetičky skončili v koncentráku. Strýcové z Osvětimi utekli a potom tam byli zavražděni na apelplacu. Tehdy jsem měl šest let a sestra čtyři. Byl na nás vydaný příkaz k transportu, ale naše maminka tam s námi nešla. Zachránila nás, ale bylo to období, kdy jsme se hodně po nocích přesouvali. Proto vše vnímám velmi citlivě,“ řekl ČTK Holomek.

Podle něj by v Letech nemělo vzniknout nic jiného, než co odpovídá pietě. Na druhé straně připomněl, že v Hodoníně, který je s Lety spjatý stejným osudem, vznikl památník a v něm bude expozice o romském holokaustu v ČR.

Tábory v Letech i Hodoníně u Kunštátu prošly stovky lidí. Někteří nepřežili, další putovali do koncentračních táborů.

Vepřín v Letech má 13 hal a v nich je 13.000 prasat. Česko za vepřín na pietním místě sklízí léta kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1