Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Naše vize ideálního státu? „Nechceme socialistický model, ani firemní direktivní režim,“ říká Gazdík pro INFO.CZ

Naše vize ideálního státu? „Nechceme socialistický model, ani firemní direktivní režim,“ říká Gazdík pro INFO.CZ

V sobotu se uskuteční sněm hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Všeobecně se očekává, že proběhne navzdory v mnoha ohledech problematickému a hlavně riskantnímu předvolebnímu spojenectví s lidovci, v poklidné atmosféře. Post předsedy obhajuje Petr Gazdík, podobně jako Bohuslav Sobotka na nedávném sjezdu sociálních demokratů nemá protikandidáta. Sněm se koná půl roku po krajských a senátních volbách, ve kterých STAN posílil. Nyní se bude rozhodovat o tom, zda se Starostům podaří – poprvé bez TOP 09, avšak s lidovci – uhnízdit také v celostátní politice. „Voliče požádáme o silný mandát – patnáct až dvacet procent,“ říká k tomu Gazdík v exkluzivním rozhovoru pro INFO.CZ.

V jaké kondici se podle vás hnutí Starostové a nezávislí aktuálně nachází?

STAN je podle mě po podzimních krajských volbách ve velmi dobré kondici. Uspěli jsme, zisk bezmála deseti procent odevzdaných hlasů považuji za velký úspěch. Zároveň jsme si otestovali svoji sílu a také zjistili, kde máme slabá místa. To je vždycky dobré.



V sobotu na sněmu před delegáty předstoupíte s kandidaturou na předsedu. S čím do volby jdete? S jakým programem, vizí, je chcete oslovit?

Delegáty požádám o hlasy s jasnou představou, v jaké formaci a s jakými programovými prioritami půjdeme do voleb. Základem je určitě přesun rozhodování blíže lidem. Jsme silní v obcích a městech, posílili jsme v krajích. Jen na voličích teď bude záležet, zda se trvaleji uchytíme i v celostátní politice. Mým úkolem je vést STAN do parlamentních voleb.

Je půl roku do voleb, jaké si dáváte šance? Kde spatřujete hranici úspěchu a neúspěchu?

Voliče požádáme o silný mandát – patnáct až dvacet procent. A bude jen na nich, zda získáme jejich důvěru a zda je osloví naše nabídka prostřednictvím volebního programu.

Aliance s KDU-ČSL je už de facto realitou. Existuje ještě něco, co by mohlo zabránit vzniku předvolební koalice?

Stát se může cokoliv. Osobně ale tomuto projektu věřím.

Jaké budou předvolební priority spojenectví? S čím chcete voliče oslovit?

Nabídneme voličům naši představu státu: nechceme socialistický model, kde každý má na vše samozřejmý nárok, nechceme ani firemní direktivní režim – ve firmě se nehlasuje. Chceme silný stát tam, kde je nezastupitelný, tedy především v oblasti bezpečí nebo vymahatelnosti práva. Chceme silné samosprávy tam, kde rozhodují lépe a s větší znalostí věci, než centrální správa.

V jaké fázi je vyjednávání o kandidátkách? Máte už představu o tom, jak si jednotlivá místa v krajích rozdělíte?

Máme jasné parametry, podle kterých v osmi krajích bude mít lídra KDU-ČSL, v šesti krajích STAN. Dvojky budou vždy z druhé strany. A máme poměr dalších míst na kandidátkách. Teď přijde citlivá otázka konkrétních lidí v krajích. Bude třeba trpělivého vyjednávání.

Počítáte s kandidaturou nezávislých osobností, anebo si vystačíte se straníky?

V rámci poměru STAN budou i zástupci SNK-ED nebo regionálních partnerů. A tam často nejde o stranickou příslušnost. Chceme lidsky i profesně kvalitní kandidáty.

Blíží se také prezidentská volba. Počítáte s tím, že i před ní budete postupovat společně? Máte už představu o kandidátovi/kandidátce?

Myslím, že se shodneme na tom, že v určité fázi společně podpoříme konkrétního kandidáta. Ta podpora bude vyjadřovat naše společné přesvědčení, jak by hlava státu měla svůj úřad vykonávat. Ale je to přímá volba a podpora politických stran je opravdu spíše symbolem, přimknutím se k nějakým hodnotám. Rozhodnou voliči.

Koho považujete - pokud jde o sněmovní volby a vznik nové vlády - za přirozené spojence a s kým si naopak spolupráci na vládní úrovni představit neumíte?

Už jsme jasně řekli, že komunisté ani extrémisté nepřicházejí v úvahu. A v určitou chvíli také jasně řekneme voličům své představy. Nečekejte ale jednoznačné – s tím nepůjdeme, s tím také ne. Vypadá to jako klišé, ale karty rozdají volební výsledky. A není ani špatné být opoziční frakcí, pokud jste dostatečně silní, abyste svým počtem hlasů mohli vývoj ovlivnit.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744