NATO posunulo českou armádu o čtyři koňské délky kupředu, říká výsadkář Zelinka

Michael Durčák

Podplukovník Ivo Zelinka (38) slouží na Generálním štábu AČR jako koordinátor výstavby výsadkového pluku, který začala armáda budovat po ukrajinské krizi v roce 2014. Titul magistra vojenských věd získal na americké Univerzitě námořní pěchoty (MCU) ve Virginii. „Byla to skvělá zkušenosti. Učili mě lidé, kteří jsou rozhodujícími mozky v Pentagonu a dalších složkách amerických ozbrojených sil,“ říká o své zkušenosti ze zámoří. V rozhovoru pro INFO.cz jsme spolu hovořili o vnímání české armády v očích veřejnosti, výročí 20 let České republiky v NATO nebo třeba o plánech výstavby nových schopností Armády České republiky.

Na Generálním štábu fungujete jako koordinátor výstavby výsadkového pluku. Co si má pod tím běžný člověk představit?

Začnu trochu ze široka. Když se po roce 2014 změnila bezpečnostní situace vzhledem k ruské agresi na Krymu, byl to jednoznačně budíček pro celé NATO. Česká armáda si následně identifikovala tři nové schopnosti, které musí mít. Jedna z nich je schopnost boje v kybernetické doméně, proto v současné době budujeme velitelství kybernetických sil a informačních operací. Druhá je schopnost zabezpečit pobyt a přesun aliančních sil na našem území. To není jenom o budování infrastruktury, ale také o budování útvaru, který tohle bude zabezpečovat. Ve chvíli, kdy naším územím procházela kupříkladu v roce 2015 operace Dragoon Ride, při níž se přesouvali alianční vojáci na základnu do Německa, my jsme byli schopní jim zajistit zázemí a logistickou podporu, ale vysávalo to zbytečně možnosti armády jako takové, které by byly v potenciálním konfliktu potřeba někde jinde. Proto vytváříme útvar národního logistického zabezpečení.

A poslední schopnost je síla okamžité reakce. Audit národní bezpečnosti z roku 2016 definoval, že AČR nemá schopnost velmi rychlé reakce na neočekávané hrozby, a to se právě snažíme změnit výstavbou výsadkového pluku. Ten bude ve stálé pohotovosti v různých dobách a různé síle. Pro základní představu čtenářů – pluk v síle roty (cca 100 vojáků a více) bude možné nasadit kdekoliv v řádu desítek hodin. Naštěstí ho nebudujeme od píky. V zásadě jde o zdvojnásobení síly výsadkového praporu, který už v současné době v Chrudimi existuje. Naším cílem je, aby se nejednalo o klasickou, jednoúčelovou výsadkovou jednotku, ale jednotku typu komando.

Evropa podle Trumpa: USA chtějí být silné, ale neprovokovat. Fort Trump je v nedohlednu

sinfin.digital