Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Návrat do dob komunismu. Politici odsoudili zákrok policie proti „narušiteli“ prezidentského mítinku

Návrat do dob komunismu. Politici odsoudili zákrok policie proti „narušiteli“ prezidentského mítinku

Zákrok policie vůči muži, který během mítinku prezidenta Miloše Zemana v Lipníku nad Bečvou pouštěl na protest hudbu, považují někteří politici za návrat před rok 1989. V reakcích na twitteru se tak vyjádřili předseda ODS Petr Fiala a bývalý ministr spravedlnosti a nyní člen TOP 09 Jiří Pospíšil. Zvukaře, který hudbu ve středu pouštěl, zadrželo několik policistů v civilu. Nyní mu hrozí pokuta až 15 000 korun za přestupek proti shromažďovacímu právu.

„Republiku si rozvracet nedáme, že ano... Hlasitá hudba, zajištění narušitelů - není to omylem zveřejněná zpráva z roku 1977?“ ptá se Fiala na twitteru. Použil při tom heslo, kterým komunističtí funkcionáři v lednu 1977 reagovali na vydání Charty 77.

Také Pospíšil zákrok považuje za návrat před rok 1989. „Kolikrát jste zažili, že soused pouštěl nahlas hudbu? A kolikrát se stalo, že ho policie zatkla? Exces? Nebo návrat před 89?“ napsal na twitteru. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek navrhl přistoupit ke „komparativnímu pokusu“. „Navrhuji příště pustit nahlas ruskou a čínskou hymnu. Uvidíme, co na to policie,“ uvedl.

Pokuta až 15 000 korun hrozí jednapadesátiletému Jaroslavu Henslovi. Ve středu na náměstí v Lipníku pouštěl při protestu proti prezidentovi píseň Modlitba pro Martu. Podle krajského policejního mluvčího Libora Hejtmánka Hensl bránil shromáždění nepřístojným chováním, kdy rušil hlasitou hudební produkcí projev jednoho z účastníků shromáždění. Nebude-li právní kvalifikace změněna, projedná přestupek radnice v Lipníku nad Bečvou.

Pořadatelé protestu kvůli zákroku policie podali trestní oznámení na neznámého pachatele. Hensl odmítl tvrzení, že narušovali setkání prezidenta s veřejností. „Byli jsme skupinka protestujících s červenými kartami, pustili jsme hudbu, kterou jsme na nás chtěli upozornit, ale že bychom tím shromáždění narušili, pocit nemám. Narušení mítinku bych si představoval jinak. Nechci se chovat protizákonně,“ řekl ČTK.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1