Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Návštěvy krajů by měl spolufinancovat Hrad, tvrdí liberecký hejtman. Zeman s tím nesouhlasí

Návštěvy krajů by měl spolufinancovat Hrad, tvrdí liberecký hejtman. Zeman s tím nesouhlasí

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (STAN) u příležitosti návštěvy Miloše Zemana uvedl, že by rád prosadil, aby se v budoucnu na financování prezidentských návštěv podílela prezidentova kancelář. Zemanovy návštěvy v krajích od jeho zvolení v roce 2013 totiž krajské samosprávy stály téměř 17 milionů korun. Další výdaje mají s prezidentovými cestami města a obce, na jejichž bedrech je zajištění tribun a ozvučení pro setkání s veřejností. Krajům přitom chybí peníze na sociální služby, opravy škol i silnic. Prezident Zeman dnes řekl, že tomu nakloněný není a že by v takovém případě do kraje spíše nejel. 

Liberecký kraj navštívil Zeman čtyřikrát a každá z jeho návštěv přišla krajskou kasu na více než 300.000 korun. Dohromady je to přes 1,356 milionu korun. „Je to zvyklost, která vznikla už za pana prezidenta (Václava) Havla. Za pana prezidenta (Václava) Klause už byly návštěvy častější a ty náklady také vždycky platily kraje. Já pevně věřím, že po prezidentské volbě s novým prezidentem, ať už to bude kdokoliv, dojdeme k nějaké dohodě, jak by se na návštěvách mohla finančně podílet kancelář prezidenta republiky, která má vlastní rozpočtovou položku,“ řekl Půta.

Prezidentská kancelář ročně disponuje částkou přes 400 milionů korun. Podle Půty má dost peněz na to, aby na financování cest krajům přispěla. I podle zlínského hejtmana Jiřího Čunka (KDU-ČSL) by se cesty prezidenta měly hradit z rozpočtu kanceláře prezidenta. Prezident Miloš Zeman tomu ale nakloněný není. „Jestliže bych se měl doprošovat kohokoliv z hejtmanů a kohokoliv z krajů, abych směl do tohoto kraje pouze tehdy, když si zaplatím náklady na obložené chlebíčky, no tak do toho kraje prostě nepojedu," řekl Zeman.

V letošním roce se ale navíc stále častěji objevují hlasy, že kraje vlastně platí Zemanovi kampaň před prezidentskými volbami. „Já to vnímám tak, že postupujeme v rámci zvyklostí, které nebyly nastaveny za mě jako za hejtmana, ale dávno v minulosti. A měnit ty zvyklosti poslední rok prezidentského mandátu by mi přišlo trochu zvláštní,“ řekl Půta.

Hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (ČSSD) se diskusi o spolufinancování návštěv prezidentskou kanceláří v Asociaci krajů ČR nebrání. Sám změnu určitě nebude iniciovat a nemá vyhraněný názor, jak by hlasoval. Vynaložené částky podle něj nejsou dramatické. „Miloš Zeman navštívil Vysočinu jako prezident třikrát, kraj na každou návštěvu vynaložil v průměru 250.000 korun. Kraj vždy hradil i oficiální návštěvy prezidentů Václava Havla a Václava Klause,“ řekl ČTK.

Dodal, že pokud kraj na základě dohody zve někoho na návštěvu, většinou od něj nechce, aby si ji platil. „Týká se to všech oficiálních návštěv, například ministrů nebo velvyslanců, náklady jdou vždy k tíži kraje,“ řekl hejtman Vysočiny. Kdyby návštěvy prezidenta v krajích financoval Hrad, šlo by podle něj stále o jedny státní peníze pocházející ze státního rozpočtu. „Prezidentská kancelář by při změně financování jistě žádala určité navýšení,“ dodal Běhounek.

Také podle jihomoravského hejtmana Bohumila Šimka (ANO) je každá oficiální návštěva, která přijíždí do Jihomoravského kraje, adekvátně přivítána. „V případě hlavy státu, která byla zvolena v demokratických volbách, bylo k této návštěvě vždy přistupováno s maximální vážností a úctou, která této funkci náleží. Výše vynaložených prostředků odpovídala opatřením a velikosti týmu, který pana prezidenta doprovázel,“ řekl ČTK Šimek. I on je ale připraven připojit se k případné diskusi na téma financování oficiálních návštěv prezidenta.

Ani olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) se nebrání diskusi o úpravě způsobu financování prezidentských návštěv krajů. „Pokud by se měl model měnit, tak je vhodné, aby se změnil na začátku funkčního období prezidenta,“ řekl ČTK. Pro všechny kraje by podle něj měla platit stejná pravidla. Hejtman podotkl, že prezidentské návštěvy krajů vždy zaplatí daňový poplatník. „Buď to půjde z rozpočtu kraje, nebo z rozpočtu prezidentské kanceláře, která čerpá ze státního rozpočtu,“ uvedl Okleštěk. Podle něj je správné, že prezident objíždí kraje a setkává se s občany.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1