Neblahé důsledky hackerských útoků na nemocnice: I když to odnese zdraví, odškodnění se nedomůžete | info.cz

Články odjinud

Neblahé důsledky hackerských útoků na nemocnice: I když to odnese zdraví, odškodnění se nedomůžete

Je to skoro měsíc, co hackeři napadli nemocnici v Benešově a ta musela odvolat veškeré operace. Špitál už je sice zpět v provozu, ale dodnes nefunguje jeho důležitá část – transfúzní stanice. Přesto, kdyby se chtěl někdo z pacientů soudit o odškodnění, nedomůže se jej. Platí totiž, že tam, kde je útočník neznámý, je nemocnice z obliga. Což je další důvod, proč jsou kyberútoky vedené proti nemocnicím tak nebezpečné: pacient může při převozu kvůli nefungujícím přístrojům zemřít, nebo mít nenávratně poškozené zdraví, ale on nebo pozůstalí stejně nic nevysoudí.

Kybernetický útok na benešovskou nemocnici v Česku v podstatě nemá obdoby. Loni 11. prosince ji hackeři doslova ochromili, což si vyžádalo odklad operací a pozastavený příjem pacientů. Kdo čeká v bolestech na zákrok, ví, že každý den navíc, je utrpení. Lidé, kteří by se ale v takovém případě cítili poškození, mají v podstatě smůlu. 

„Čistě teoreticky by bylo možno odškodnění požadovat v případě, kdy by poškozenému pacientu vznikla nějaká újma, ať už majetková či nemajetková. Pacient by však v takovém případě musel prokázat pochybení zdravotnického zařízení, které ke vzniku takové újmy vedlo. Což je právě v případě útoků hackerů složité,“ říká k tomu právník Radek Novotný z firmy První zdravotní poradenská, která se právě na žaloby, kdy klient žádá kompenzaci zdravotní újmy, specializuje.

Škodu je totiž nutné vymáhat na tom, kdo ji způsobil, což je v tomto případě neznámý útočník. Lze přitom předpokládat, že takových případů bude i v Česku přibývat, přičemž dříve nebo později to na zdraví některého z pacientů negativně dolehne – třeba při transportu, nebo náhle přerušené operaci. 

„Odškodné v tomto případě to vůbec není jednoduchá právní otázka. Samotnou by mne zajímalo, jak by na to v případě žaloby od pacienta nebo od pozůstalých soudy reagovaly,“ říká expertka na zdravotnické právo a přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jolana Těšinová. I ona připomíná, že v podobných případech je nejdřív nutné najít viníka. „Není to nedbalý zaměstnanec, který porušil nějaká pravidla, nebo udělal chybu, ani samotné zdravotnické zařízení, které by pochybilo tím, že nenastavilo nějaké obranné systémy. Je to situace, které se nedá zabránit,“ vysvětluje.

Těšinová dodává, že v českém právu není nastavena objektivní odpovědnost nemocnice za provoz. „Ve firmách existuje, takže když tam vstoupíte a něco se vám stane, podnik zodpovídá. Ve zdravotnictví to takto automaticky není. Poskytovatel péče nic nezanedbal a svou prací nic neporušil, přesto by odpovídal za špatný výsledek. Tak to nefunguje,“ vysvětluje právnička okolnosti.

Jak plyne z loňského výzkumu barometr zdravotnictví mezi řediteli nemocnic, šéfové špitálů letos chystají největší investice právě do většího zabezpečení IT systémů. Jediný, kdo se tak může „radovat“ z kauzy Benešov, jsou pojišťovny: případ nejspíš navýší ceny povinných pojistek pro nemocnice.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud