Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejdřív Donald, pak Vladimir? Hrad doufá, že Zeman se ještě letos podívá do Ruska

Nejdřív Donald, pak Vladimir? Hrad doufá, že Zeman se ještě letos podívá do Ruska

Pražský hrad doufá, že se podaří dosáhnout posunu v rusko-amerických vztazích, aby ještě letos mohl prezident Miloš Zeman navštívit Rusko, uvedl končící ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Hynek Kmoníček. Zeman má letos v plánu navštívit také USA, Čínu nebo Vietnam.

Jeho první letošní zahraniční cesta by měla vést na konci března do Chorvatska. Koncem dubna by se pak při cestě do Spojených států měl v Bílém domě setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. V květnu Zeman odletí do Číny na konferenci projektu Hedvábné stezky.

Na červen Pražský hrad plánuje návštěvu otevření Expa 2017 v kazašské Astaně. Účast kazašskému prezidentu Nursultanu Nazarbajevovi Zeman přislíbil při své návštěvě Kazachstánu v roce 2014. Zároveň cestu využije k návštěvě Vietnamu, kde bude podle Kmoníčka nepochybně jedním z témat vietnamská komunita v ČR.

„Obě strany mají zájem na tom, aby vietnamská komunita tady prosperovala, aby byla nadále příkladem velmi úspěšné integrace do české společnosti, a obě strany musí mít zájem na tom, aby prosperovala v nějakém jiném oboru, než je vaření pervitinu,“ poznamenal Kmoníček.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček v úterý naznačil, že by Zeman ještě letos mohl navštívit Rusko. „Jsme v jednání s mnoha a mnoha partnery včetně Ruské federace, ale to je všechno ještě ve fázi, kdy se zjišťují vzájemné politické a technické možnosti,“ řekl Kmoníček. Dodal, že návštěva Zemana v Rusku byla dlouhodobě odkládána.

„My doufáme, že politická situace bude i díky tomu, že se podaří nějaký posun na rusko-americké lince, v takové situaci, aby byla (návštěva) ještě v tomto roce možná,“ dodal.

Zeman má také letos v plánu několik summitů. V září se opět plánuje zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN a v květnu povede českou delegaci na takzvaném malém summitu NATO v Bruselu, na kterém by měl být i Trump. Plánuje se také schůzka prezidentů visegrádské čtyřky, kam kromě ČR patří Slovensko, Polsko a Maďarsko. Konat se bude v Maďarsku a na návrh maďarských pořadatelů byl pozván i egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí.

„Egyptská strana měla dlouhodobě zájem o návštěvu regionu Visegrádu,“ řekl budoucí český velvyslanec v USA. Připomněl, že Egypt je jednou z klíčových zemí mírového procesu na Blízkém východě, důležitý je i pro řešení migrace nebo pro výhru v „myšlenkovém souboji s islámským fundamentalismem“.

Do České republiky se také letos chystá několik hlav států. Kmoníček se zmínil o prezidentech Singapuru a Indonésie.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1