Články odjinud

Nejdrsnější bitva generála Opaty začíná. 6 výzev pro nového šéfa generálního štábu

Nejdrsnější bitva generála Opaty začíná. 6 výzev pro nového šéfa generálního štábu

Novým náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky (AČR) se stane generál Aleš Opata. Výsadkář a voják s respektem u zahraničních partnerů. Muž, který důvěrně zná velící strukturu NATO a současně má velkou podporu uvnitř české armády. Nyní ho čeká nejošemetnější mise jeho života.

Politický balanc

Aleš Opata – voják. Opata – profík. Generál – osobnost. To všechno je u třiapadesátiletého muže, který se již brzy stane profesionální hlavou Armády České republiky nezpochybnitelné. Není ale vůbec jisté, zda se Opata dokáže vypořádávat s politickými tlaky. Zkušený výsadkář zocelený ostrým nasazením na zahraničních bojištích má mimořádné sociální dovednosti. Je známo, že se dokáže srdečně a přirozeně bavit s vojáky nehledě na hodnost. Pro profesní kolegy s hvězdami na epoletách je rovnocenným partnerem. Nyní ale bude muset vycházet s politiky a to politiky českými. Ti budou dozajista nahlas oceňovat jeho profesionalitu, v zákulisí se ale budou snažit posílit svůj vliv na armádu.

Zahraniční mise

Aleš Opata se ujímá funkce v době, kdy vulgární kritika české účasti na zahraničních misích přestává být okrajovým jevem v internetových diskuzích. Současná politická situace nahrává posílení vlivu komunistické strany i straně SPD xenofobního populisty Tomia Okamury. Obě partaje se k účasti českých vojáků v misích mezinárodních sil staví kriticky. Jestliže jejich postoje získají podporu, může dojít k politickým zásahům, jež ohrozí pozici Armády České republiky zejména v NATO. V dané geopolitické konstelaci by šlo o katastrofu. Úkolem Aleše Opaty bude změnit smýšlení lidí, kteří jsou schopní o českých vojácích v zahraničí mluvit jako o „žoldácích“. Taková věc by samozřejmě úkolem náčelníka generálního štábu být neměla – doba to od něj ale bude vyžadovat.

Výzbroj

Pokud má být Česko a jeho profesionální armáda efektivní součástí NATO, musí dojít ke všeobecnému pochopení jedné zcela zásadní věci. Totiž že logistika je základem jakékoliv moderní vojenské síly. V žádném případě by se už neměla opakovat situace, kdy česká armáda bude nucena pořídit si například něco podobně marného, jako jsou švédské stíhačky Gripen. Ne že by šlo o nekvalitní stroje, jen mají jiné technické parametry než většinová výzbroj NATO. Totéž platí v mnoha jiných případech.

Na vojenské zakázky je historicky vyvíjen mimořádně silný tlak. Generál Opata bude muset politiky přesvědčit o tom, že ve vojenských parametrech se nejvýhodnější nebo dokonce nejlevnější nerovná nejlepší.

Generál Opata se ujímá funkce v okamžiku, kdy probíhají nebo se chystají tendry třeba na nové tanky pro armádu, pásová bojová vozidla pro pěchotu… To jsou obrovské zakázky a bude kolem nich horko.

Online armáda

Loni na podzim proběhl v Brně prestižní CyberCon. „Kyberválka zítřka je realita,“ shrnuli jeho výstupy v odborném webu Živě.cz a poznamenali, že čeští lídři jsou v tomto kontextu naprosto nekompetentní. Vzpomeňme si třeba na Miloše Zemana, jenž se z pozice vrchního velitele ozbrojených sil tématu kyberválky opakovaně vysmíval.

Přitom všechny moderní armády světa si uvědomují, že počítačová síť je tím pověstným čtvrtým rozměrem moderního válčení. Stačí si přečíst třeba aktuální Národní obrannou strategii Spojených států.

Od českých vojáků se očekává, že v kyberválce budou na výši požadavků, které na ně prozíravější část odborníků klade. Úkolem generála Opaty by zde mělo být vytvořit předpoklady, aby AČR dostala elitní podmínky. Současně ale bude muset překonávat skepticismus lidí, jako je jeho vrchní velitel na Pražském hradě. A to nebude lehké.

Reorganizace

Armádu v horizontu jednotek let čeká přechod na strukturu analogickou té, kterou má NATO. Na velící úrovni by tím měl být dokončen přechod ze sovětského modelu na západní. To si vyžádá reorganizaci celé generálské hierarchie. Právě tento úkol ministryně obrany Karla Šlechtová definovala jako prioritu, s níž z jejího pohledu Opata nastupuje na Generální štáb.

„Jde o to, aby se generální štáb choval jako tým, abych tam neměla rozpolcené generály, kteří se mezi sebou dohadují,“ řekla. „Je pro mě nepřijatelné, aby mi jeden generál říkal něco a za týden další generál úplně něco jiného,“ dodala.

Jakkoliv ministryně Šlechtová v nové funkci působí místy zbrkle a je kvůli tomu schopná nadělat víc škody než užitku, v tomto zásadním bodu má stoprocentní pravdu.

Uvnitř Generálního štábu nepanuje dobrá atmosféra a vzájemná řevnivost některých vysokých důstojníků není slučitelná s efektivním fungováním špičky armádní pyramidy.

Na tomto místě je třeba poznamenat, že generál Opata má něco, co dosluhujícímu šéfovi Josefu Bečvářovi chybí – totiž charisma a gloriolu úspěšného bojovníka. Tyto dva faktory a také všeobecná politická podpora, kterou v této oblasti má, dávají generálovi Opatovi slibnou výchozí pozici.

Technologie a lidská síla

Generál Opata přebírá velení Armády České republiky v pozoruhodném okamžiku. Vyspělé ozbrojené síly přechází na strategie spojené s autonomií bojových prostředků, přičemž ikonické drony jsou v tomto smyslu jenom úplný začátek. Bojovat bude čím dál víc strojů než lidí. Když nyní uděláme ostrý střih a přeneseme se do České republiky, zjistíme, že její armáda nemá ani dost lidí, ani drony. To je mrzutá situace a je na generálu Opatovi, aby se s ní popasoval.

Nebude to úplně snadné. Čeští politici totiž často rádi mluví o Česku jako o hrdém členovi NATO, to jim ale nebrání v tom, aby (výjimkám čest) do každého armádního návrhu na zvýšení rozpočtů nehodili vidle. Když se přidává, pak většinou před volbami a na platech.

Na tom v zásadě není nic zavrženíhodného, přece jen by ale bylo na místě, aby peníze začaly proudit přímo na technologický rozvoj armády a s tím spojený personální příliv chytrých hlav. Možná nejlepším řešením by bylo nechat Generální štáb, aby o využití finančních prostředků mohl rozhodovat sám bez přímých politických zásahů.

Tuto změnu se ale asi nepovede udělat generálu Opatovi ani nikomu jinému.


 

Vizitka generála Aleše Opaty (53)

Datum a místo narození: 9. září 1964 v Hranicích

Vzdělání: vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově, obor teorie řízení a použití bojových jednotek; později studoval i na Vysoké škole velení a štábu námořní pěchoty v USA, Královské akademii obranných studií ve Velké Británii a na NATO Defence College v Itálii

Současná funkce: zástupce náčelníka Generálního štábu - náčelník štábu

Kariéra: kariéru zahájil u 4. tankové divize v Jihlavě, kde byl velitelem tankové čety až velitelem tankového praporu (1987-90), v letech 1990-92 byl velitelem praporu skupiny pro přípravu záloh 13. skladu tankového materiálu, v letech 1994-97 působil u 4. brigády rychlého nasazení v Havlíčkově Brodě, kde postupně vykonával funkce důstojníka skupiny výcviku mechanizovaného vojska, důstojníka skupiny padákové a výsadkové přípravy, důstojníka výsadkové přípravy; v roce 1998 se stal zástupcem velitele 43. výsadkového mechanizovaného praporu v Chrudimi a v letech 1999-2003 byl velitelem 43. výsadkového praporu, v letech 2004-08 byl velitelem 4. brigády rychlého nasazení v Žatci; v roce 2008 přešel na ministerstvo obrany, kde byl ředitelem operačního odboru sekce rozvoje druhů sil, v roce 2010 byl jmenován zástupcem náčelníka Generálního štábu, v roce 2013 nastoupil do funkce národního vojenského představitele ČR při Vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE) v Monsu v Belgii a loni v srpnu byl jmenován do současné funkce zástupce náčelníka Generálního štábu.

Operační nasazení: působil v misi OSN UNPROFOR na území bývalé Jugoslávie (1992-93 a 1995), v misi IFOR na území Bosny a Hercegoviny (1996), byl velitelem 43. výsadkového praporu AČR v operaci SFOR v Bosně a Hercegovině (1999-2000), velitelem skupiny Joint Implementation Commission na velitelství Britské brigády střed a velitelem kontingentu AČR v operaci KFOR v Kosovu (20002-03) a velitelem kontingentu AČR a náčelníkem štábu mnohonárodního provinčního rekonstrukčního týmu v operaci ISAF v Afghánistánu (2007).

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud