Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejen Brusel. Dvojí kvalitu potravin by měla řešit i česká inspekce, věří eurokomisařka Jourová

Nejen Brusel. Dvojí kvalitu potravin by měla řešit i česká inspekce, věří eurokomisařka Jourová

Dvojí kvalita potravin není problémem celé Evropy, situací by se měly zabývat obchodní inspekce členských států Evropské unie. Po schůzce se slovenskou ministryní zemědělství Gabrielou Matečnou to dnes novinářům řekla eurokomisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitele Věra Jourová.

Premiéři Česka, Slovenska, Maďarska a Polska na společné schůzce začátkem března vyzvali Evropskou komisi, aby věnovala větší pozornost problému rozdílné kvality potravin v různých zemích unie. Za nepřijatelné považují, aby se lidem v jednom státě nabízelo zboží stejné značky ve stejném balení, ale v horší kvalitě než ve státě druhém. Okrajově se problémem zabýval i poslední summit EU.

"Dovoluji si odhadovat, že problém snížené kvality potravin není problémem celé Evropy. My se snažíme řešit legislativně problémy, které jsou problémy celé Evropy a pokud je to (problém) jen části (EU), tak se snažíme věc řešit jinak. Máme silnou spotřebitelskou legislativu, máme legislativu, která má potírat neférové obchodní prakticky a zavádějící reklamu," řekla Jourová. Dodala, že vysoké standardy na ochranu spotřebitele by měly využívat obchodní inspekce v zemích, ve kterých se problém vyskytne.

Slovenské úřady v únoru zveřejnily výsledky laboratorních testů potravin a uvedly, že nadnárodní potravinářské firmy na Slovensko často dodávají méně kvalitní výrobky stejné značky než na pulty obchodů v sousedním Rakousku.

"Máme jeden společný trh, jednoho spotřebitele a takovéto chování považujeme za klamání spotřebitele," uvedla Matečná na společné tiskové konferenci s Jourovou. Dodala, že dotčené země plánují vytvořit webovou stránku pro spotřebitele ohledně dvojí kvality potravin. Vyslovila se rovněž pro to, aby produkty rozdílné kvality byly jinak označeny nebo měly jiný obal.

"Pro mě by byl vynikající výsledek, kdyby výrobci a prodejci dvojí kvality uznali, že i spotřebitel v zemích jako je Slovenská republika si zaslouží mít vysokou kvalitu a začali mu dodávat pod tou značkou, pod kterou dodávají nyní nízkou kvalitu," uvedla Jourová.

Eurokomisařka také řekla, že jde o neférové obchodní praktiky, jestliže pod stejnou značnou je na trhu zboží rozdílené kvality. Upozornila ovšem, že Evropská komise nemá pravomoc zahájit řízení proti neférovým obchodním praktikám.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1