Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejen Česko. Máslo už je luxus i v sousedních zemích, v Německu je nejdražší za posledních 50 let

Nejen Česko. Máslo už je luxus i v sousedních zemích, v Německu je nejdražší za posledních 50 let

S prudkým růstem cen másla se nyní potýkají spotřebitelé nejen v České republice, ale i v sousedních zemích. Ke zdražování přispívá rostoucí globální spotřeba - například v Německu je podle tamního Sdružení mléčného průmyslu nyní cena másla na nejvyšší úrovni za nejméně 50 let. V Polsku se dá máslo i nadále kupovat ve slevových akcích a někdy i za ceny, které jsou jen o málo vyšší, než kde byly před zdražením.

Diskontní řetězec Aldi, podle něhož se cenově často orientují i další podobné řetězce v Německu, nyní levné balení másla o hmotnosti 250 gramů prodává za 1,99 eura (51,40 Kč), zatímco ještě v první polovině loňského roku stálo 75 centů (19,40 Kč). Za poslední měsíce se cena zvýšila několikrát. Začátkem května stoupla na 1,29 eura, v červnu na 1,49 eura, v červenci na 1,79 eura a v září na nynějších 1,99 eura.

Rostoucí cena másla ale v Německu nevyvolala tak velkou veřejnou debatu jako v České republice. Například ministr zemědělství Christian Schmidt dokonce růst cen přivítal, protože by mohl přinést více peněz zemědělcům.

Na pultech slovenských obchodů ceny másla začaly výrazněji stoupat letos v květnu a do srpna se meziročně zvýšily o 53 procent, vyplývá z nejnovější analýzy agentury Nielsen. Prodej másla na Slovensku ale podle agentury v tomto období klesl pouze o osm procent. Zdražování másla zaznamenala agentura už od května minulého roku. Tomuto vývoji předcházelo výrazné zlevnění másla ve slovenském maloobchodu na 4,30 eura (111,20 Kč) za kilogram (27,80 Kč za 250 gramů), tedy na nejnižší úroveň za poslední roky.

Letos v srpnu ale ceny vystoupaly na rekordních 8,80 eura (227,40 Kč) za kilogram (56,90 Kč za čtvrtkilogramové balení). Za poslední sledovaný rok na Slovensku výrazněji zdražilo mezi spotřebiteli právě oblíbenější čtvrtkilogramové balení než balení o hmotnosti 125 gramů. Na rostoucí cenu másla poukázala už dříve slovenská média, která také zveřejnila odhady jeho možného dalšího zdražování do konce roku.

Poláci v současnosti platí za máslo zhruba o 70 procent více než před rokem. Řetězec Lidl si účtuje za 200gramové balení 6,49 zlotých (39 Kč), Tesco 6,99 zlotých (42 Kč). Jedny z nejnižších cen nabízí diskontní síť Biedronka, kde se dá 200 gramů másla koupit za 5,99 zlotých (36 Kč). Loni touto dobou šlo přitom stejnou kostku ve většině obchodů pořídit za čtyři až pět zlotých (24 až 30 Kč).

Některé polské obchody se růstu cen snaží využít k pořádání slevových akcí, které svědčí o tom, že nedostatek másla Polákům akutně nehrozí. Ve zmíněném Lidlu například zaplatí místo 6,49 jen 4,99 zlotého (30 Kč), pokud si koupí nejméně šest kostek.

V Rakousku stoupla cena másla od poloviny loňského roku až o 80 procent. Zatímco loni v květnu stála 250gramová kostka privátní značky másla v obchodech skupiny Rewe International, do které patří mimo jiné Billa či Penny, 1,29 eura (33,40 Kč), nyní ji zákazníci kupují už za 2,39 eura (61,80 Kč).

Máslo v bio kvalitě se dá na pultech jmenovaných rakouských obchodů nyní koupit za 2,59 eura (67 Kč). V řetězci Spar stála privátní značka másla letos v březnu ještě 1,59 eura (41,10 Kč), nyní 2,19 eura (56,60 Kč) a cena čtvrtkilogramové kostky vzrostla i v dalším významném řetězci obchodů s potravinami v Rakousku. Obchody značky Hofer, které patří do německé skupiny Aldi Süd, nabízejí teď máslo v bio kvalitě za 2,59 eura (67 Kč). Navzdory některým poplašným zprávám ale podle předsedy Sdružení rakouských zpracovatelů másla Johanna Költringera nedostatek másla v regálech obchodů kolem Vánoc v Rakousku nehrozí.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1