Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejen Česko. Máslo už je luxus i v sousedních zemích, v Německu je nejdražší za posledních 50 let

Nejen Česko. Máslo už je luxus i v sousedních zemích, v Německu je nejdražší za posledních 50 let

S prudkým růstem cen másla se nyní potýkají spotřebitelé nejen v České republice, ale i v sousedních zemích. Ke zdražování přispívá rostoucí globální spotřeba - například v Německu je podle tamního Sdružení mléčného průmyslu nyní cena másla na nejvyšší úrovni za nejméně 50 let. V Polsku se dá máslo i nadále kupovat ve slevových akcích a někdy i za ceny, které jsou jen o málo vyšší, než kde byly před zdražením.

Diskontní řetězec Aldi, podle něhož se cenově často orientují i další podobné řetězce v Německu, nyní levné balení másla o hmotnosti 250 gramů prodává za 1,99 eura (51,40 Kč), zatímco ještě v první polovině loňského roku stálo 75 centů (19,40 Kč). Za poslední měsíce se cena zvýšila několikrát. Začátkem května stoupla na 1,29 eura, v červnu na 1,49 eura, v červenci na 1,79 eura a v září na nynějších 1,99 eura.

Rostoucí cena másla ale v Německu nevyvolala tak velkou veřejnou debatu jako v České republice. Například ministr zemědělství Christian Schmidt dokonce růst cen přivítal, protože by mohl přinést více peněz zemědělcům.

Na pultech slovenských obchodů ceny másla začaly výrazněji stoupat letos v květnu a do srpna se meziročně zvýšily o 53 procent, vyplývá z nejnovější analýzy agentury Nielsen. Prodej másla na Slovensku ale podle agentury v tomto období klesl pouze o osm procent. Zdražování másla zaznamenala agentura už od května minulého roku. Tomuto vývoji předcházelo výrazné zlevnění másla ve slovenském maloobchodu na 4,30 eura (111,20 Kč) za kilogram (27,80 Kč za 250 gramů), tedy na nejnižší úroveň za poslední roky.

Letos v srpnu ale ceny vystoupaly na rekordních 8,80 eura (227,40 Kč) za kilogram (56,90 Kč za čtvrtkilogramové balení). Za poslední sledovaný rok na Slovensku výrazněji zdražilo mezi spotřebiteli právě oblíbenější čtvrtkilogramové balení než balení o hmotnosti 125 gramů. Na rostoucí cenu másla poukázala už dříve slovenská média, která také zveřejnila odhady jeho možného dalšího zdražování do konce roku.

Poláci v současnosti platí za máslo zhruba o 70 procent více než před rokem. Řetězec Lidl si účtuje za 200gramové balení 6,49 zlotých (39 Kč), Tesco 6,99 zlotých (42 Kč). Jedny z nejnižších cen nabízí diskontní síť Biedronka, kde se dá 200 gramů másla koupit za 5,99 zlotých (36 Kč). Loni touto dobou šlo přitom stejnou kostku ve většině obchodů pořídit za čtyři až pět zlotých (24 až 30 Kč).

Některé polské obchody se růstu cen snaží využít k pořádání slevových akcí, které svědčí o tom, že nedostatek másla Polákům akutně nehrozí. Ve zmíněném Lidlu například zaplatí místo 6,49 jen 4,99 zlotého (30 Kč), pokud si koupí nejméně šest kostek.

V Rakousku stoupla cena másla od poloviny loňského roku až o 80 procent. Zatímco loni v květnu stála 250gramová kostka privátní značky másla v obchodech skupiny Rewe International, do které patří mimo jiné Billa či Penny, 1,29 eura (33,40 Kč), nyní ji zákazníci kupují už za 2,39 eura (61,80 Kč).

Máslo v bio kvalitě se dá na pultech jmenovaných rakouských obchodů nyní koupit za 2,59 eura (67 Kč). V řetězci Spar stála privátní značka másla letos v březnu ještě 1,59 eura (41,10 Kč), nyní 2,19 eura (56,60 Kč) a cena čtvrtkilogramové kostky vzrostla i v dalším významném řetězci obchodů s potravinami v Rakousku. Obchody značky Hofer, které patří do německé skupiny Aldi Süd, nabízejí teď máslo v bio kvalitě za 2,59 eura (67 Kč). Navzdory některým poplašným zprávám ale podle předsedy Sdružení rakouských zpracovatelů másla Johanna Költringera nedostatek másla v regálech obchodů kolem Vánoc v Rakousku nehrozí.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744