Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nelichotivé přední příčky: Česko v unii vyčnívá počtem kuřáků i obézních lidí

Nelichotivé přední příčky: Česko v unii vyčnívá počtem kuřáků i obézních lidí

Česká republika je mezi více než dvěma sty státy světa 87. nejlidnatějším. V Evropě jí s 10,675 milionu obyvatel patří 14. místo. Vyplývá to z mezinárodního srovnání, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Přestože Česká populace stárne, patří obyvatelstvo s věkovým mediánem 41,5 roku mezi 28 státy Evropské unie k mladším. Nejstarší jsou v EU Němci s mediánem 45,8 roku.

V prognóze populace, podle které ve státech Evropské unie přibude do roku 2050 téměř 20 milionů obyvatel, je Česko v té polovině zemí, kde lidí naopak ubude. Počet lidí v Česku bude do roku 2025 postupně narůstat na 10,712 milionu, pak začne pozvolna klesat. V roce 2050 bude Čechů 10,478 milionu, o 15 let později už jen 10,151 milionu.

Nejvyšší nárůst počtu obyvatel zaznamená Velká Británie, která po brexitu v březnu 2019 už nebude členem Evropské unie. Počet obyvatel 64,769 milionu ze začátku roku 2017 stoupne podle prognózy Eurostatu do roku 2020 na 67,2 milionu, do roku 2050 na 77,568 milionu a do roku 2065 překročí hranici 80 milionů obyvatel. Počet Britů tak v roce 2065 poprvé mírně překoná počet Němců. Francouze, kteří jsou nyní druhým nejpočetnějším národem, Britové předstihnou do roku 2025.

Česká republika patří k zemím s podprůměrným indexem závislosti, který zachycuje počet seniorů a dětí na počet lidí v aktivním věku. Na sto lidí v aktivním věku v Česku připadá 35,8 dětí a mladých do 19 let a 45,6 lidí starších 60 let. Na 100 lidí v produktivním věku tedy připadá 81,4 osoby mladých a starých. V Evropské unii je to 85,8 osoby. Nejvyšší index má Francie s 97,9 osoby, naopak nejnižší Lucembursko s 71,3 osoby.

Česká republika se v rámci Evropské unie řadí například mezi země s nejnižší kojeneckou úmrtností a nejnižším podílem lidí ohrožených příjmovou chudobou či sociálním vyloučením. Patří ale také mezi státy, v nichž obyvatelstvo nejvíce trpí nadváhou a evropský průměr přesahuje i z hlediska podílu kuřáků v populaci.

Co se týče vzdělanosti, v podílu osob s vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláním zaujímá Česko v unii 24. místo s 21,1 procenta. V tomto směru je na tom nejlépe Británie, nejhůře Rumunsko. „S hodnotou 70,9 procenta se řadíme na první místo mezi státy EU v podílu osob se středoškolským vzděláním ukončeným závěrečnou nebo maturitní zkouškou či s nástavbovým vzděláním, jako jsou pomaturitní rekvalifikační kurzy. Unijní průměr činí 45 procent,“ poznamenal místopředseda ČSÚ Marek Rojíček.

Na světě loni žilo 7,405 miliardy lidí. Nejlidnatějším státem světa zůstávala nadále Čína s 1,379 miliardy, druhá byla Indie s 1,282 miliardy lidí. Nejlidnatějším světadílem je Asie s 4,4 miliardy lidí, daleko za ní je Afrika s 1,222 miliardy lidí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1