Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nelichotivé vysvědčení pro armádu: Tři pětiny Čechů nevěří, že bychom se při napadení ubránili

Nelichotivé vysvědčení pro armádu: Tři pětiny Čechů nevěří, že bychom se při napadení ubránili

Tři pětiny lidí se domnívají, že by se česká armáda při napadení neubránila. Polovina Čechů pak považuje otázku obrany ČR za zbytečnou, protože osud tak malé země je podle nich stejně v rukou velmocí. Přesto ale 88 procent dotázaných zastává názor, že suverenitu státu je potřeba bránit za každou cenu. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Od loňska se o šest procentních bodů snížil podíl těch, kteří nedůvěřují obranyschopnosti české armády, a o sedm procentních bodů klesl podíl lidí považujících obranu Česka za zbytečnou. Naopak v názorech na nutnost obrany suverenity státu jsou Češi dlouhodobě konzistentní.

Stejně jako loni si 46 procent dotázaných myslí, že česká armáda je na úrovni armád vyspělých západních zemí. Více než třetina dotázaných (36 procent) stále považuje náklady na obranu státu za zbytečnou zátěž pro státní rozpočet, což je ale vůbec nejnižší podíl od začátku průzkumu. Proti loňském roku klesl o pět procentních bodů.

Průzkum CVVM se uskutečnil od 15. do 24. ledna a zúčastnilo se ho 1086 lidí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1