Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Nelze zapomenout, ale život jde dál.“ Alexandrovci poprvé od tragédie vystoupí v Česku

„Nelze zapomenout, ale život jde dál.“ Alexandrovci poprvé od tragédie vystoupí v Česku

Českou část evropského turné ruského souboru Alexandrovci, kterou zahájí 11. května ve Zlíně, označují organizátoři jako jubilejní a vzpomínkové. Letos v září totiž uplyne 80 let od jejich prvního koncertu v Praze a série koncertů bude i vzpomínkou na tragédii z konce loňského roku, kdy při havárii letadla zahynulo 92 lidí včetně 64 členů slavného pěveckého souboru. Na dnešním setkání s novináři v Praze to uvedl dlouholetý moderátor souboru a hudební historik Jiří Klapka.

„Na jubilejní a vzpomínkové turné přivezou Alexandrovci to, co po nich jako posluchači chceme - svůj klasický repertoár, ve kterém bude Svatá válka i Kaťuša. Jako hosty si přivezou francouzskou romskou skupinu Gipsy 4 Ever,“ uvedl Klapka.

Turné skončí 22. května v Plzni. Alexandrovci vystoupí také v Olomouci, Ostravě, Brně, Hradci Králové, Pardubicích, Českých Budějovicích a Praze.

Po prosincové havárii obnovený soubor poprvé vystoupil v únoru v Moskvě. „Na takovou tragédii nelze zapomenout, ale život jde dál,“ podotkl zástupce vedoucího souboru Michail Maruševskij.

V Praze se dnes představili také noví členové souboru basista Kuzma Rybalkin a barytonista Maxim Maklakov. Konkurz na nové členy souboru začal v polovině ledna. Podle médií se přihlásilo kolem 2 000 zájemců, ale podmínky přijetí byly nebývale náročné. Uchazeč ve věku 18 až 45 let musel nejprve prokázat vysokoškolské vzdělání v oboru zpěv a musel porotu obeslat zvukovým a obrazovým záznamem svého vystoupení.

„Obtížnost konkurzu spočívala v tom, že jsme operní pěvci, ale nezpívali jsme jenom árie. Chtěli po nás i lidové písně a romance. V opeře je zpěvák na scéně i tři hodiny a může do árií promítnout všechno své umění a zkušenosti, ale v případě lidové písně nebo romance musíte celý život vtěsnat do tří minut,“ řekl ČTK pěvec ukrajinského původu Rybalkin.

Na svém evropské turné již Alexandrovci vystoupili na dvou koncertech v Turecku. Vzhledem k tragédii svá plánovaná vystoupení v Číně a Ománu přeložili na podzim. Některé evropské státy, například Estonsko, vystoupení ruského armádního souboru z politických důvodů zakázaly.

S Alexandrovci jako hosté z tuzemských umělců vystupovali například Karel Gott, Lucie Bílá, Petr Kolář, Petra Janů, Aleš Brichta, Bára Basiková či houslový virtuos Pavel Šporcl. Letos umělecké záměry souboru s tuzemskými interprety nepočítají. Zahraničním hostem bude francouzská skupina Gipsy 4 Ever, kterou založil po rozpadu známé kapely Gipsy Kings bubeník Xavier Padilla.

V ČR Alexandrovci naposledy koncertovali předloni. Turné se konalo u příležitosti 70. výročí osvobození a ukončení druhé světové války.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1