Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nemocnice na Bulovce zadala bez soutěže zakázky za 800 milionů. Byly na míru šité obviněnému podnikateli

Nemocnice na Bulovce zadala bez soutěže zakázky za 800 milionů. Byly na míru šité obviněnému podnikateli

Nemocnice na Bulovce zadala v letech 2016 a 2017 bez výběrového řízení zakázky za více než 800 milionů korun. Šlo o dodávky léčivých přípravků a ortopedických implantátů. Vyplývá to z auditu, jehož výsledky zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. Podle kontrolorů zakázky získával cíleně jediný uchazeč, společnost První chráněná dílna severočeského podnikatele Tomáše Horáčka. Ministerstvo podalo trestní oznámení. Další nemocnice mají do konce listopadu zhodnotit své smlouvy z minulosti.

Horáček spolu s dalšími deseti lidmi čelí obvinění v kauze nemocničních zakázek. Obviněnou je i bývalá ředitelka Nemocnice Na Bulovce Andrea Vrbovská. Horáček zůstává ve vazbě, kam ho Obvodní soud pro Prahu 5 poslal na konci června. Policie v Nemocnici na Františku, Nemocnici Na Bulovce a na dalších místech zasahovala koncem června. Vedle Horáčka a Vrbovské obvinila například bývalého ředitele Nemocnice Na Františku Roberta Zelenáka, který kvůli obvinění rezignoval, a bývalého ředitele Nemocnice Na Bulovce Františka Nováka, jehož odvolal ministr zdravotnictví na začátku července.

"Kontrola odhalila skutečně závažná zjištění," uvedl k auditu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Nemocnice Na Bulovce podle ministerstva porušila zákon o zadávání veřejných zakázek. Nemocnice neprověřovala hledisko hospodárnosti, ani neposoudila, zda jsou výdaje přiměřené a neprovedla řídící kontrolu podle zákona o finanční kontrole. Navíc bylo zjištěno personální a obchodní propojení dodavatelů a zaměstnanců nemocnice.

Kontrolní nálezy ukazují na cílenou manipulaci zakázek směrem k jednomu uchazeči. Zakázky získávala společnost První chráněná dílna, která byla pouze zprostředkovatelem. Pro nemocnici zajišťovala služby od ostrahy objektů, obnovy sanitních vozidel, dodávky přístrojového vybavení po nákup tonerů do kopírek a tiskáren nebo vybudování automatického vjezdového systému. "Máme vážné podezření, že docházelo k tzv. 'bid riggingu', jinými slovy k domluvě uchazečů. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se často shodovala s cenou stanovenou ve smlouvě," uvedl ministr.

Ministerstvo kvůli závažným zjištěním provedlo analýzu smluvních vztahů všech svých přímo řízených organizací a zjistilo, že rizikové smluvní vztahy má uzavřeno 25 organizací a smluvní plnění je uzavřeno s deseti společnostmi.

INFOGRAFIKA DNE: Protikuřácký zákon a následky kouření

"Od všech našich přímo řízených organizací jsme si vyžádali přehled smluv a zakázek, které jsou spojeny s První chráněnou dílnou a společnostmi, které jsou na ni napojeny. Zjistili jsme, že smluvní vztahy s těmito společnostmi má řada našich nemocnic, což je samozřejmě znepokojující. Požádali jsme je proto, aby do konce listopadu všechny tyto smlouvy zhodnotily, zda jsou ekonomicky výhodné, zda tam proběhla řádná soutěž v souladu se zákonem, a pokud ne, tak aby je přesoutěžily," uvedl ministr. Ministerstva zdravotnictví a financí se také domluvila na společné kontrolní akci. Přímo řízené organizace mají do konce listopadu vyhodnotit smlouvy, které byly uzavřené před rokem 2010 a jsou stále platné.

Kontroloři ministerstva se také zaměřili na zveřejňování objednávek léčiv v registru smluv. Nemocnice Na Bulovce od 1. července do 31. prosince 2017 uveřejnila objednávky léčiv za více než 38 milionů korun v neúplném textu, objednávky jsou tak neplatné. Plnění ze zrušené smlouvy může být posouzeno jako porušení rozpočtové kázně, uvedlo ministerstvo. Případný odvod stanoví místně příslušný finanční úřad.

Nemocnice také nekontrolovala přehled výkonů advokátních kanceláří. V nemocnici tak selhala předběžná kontrola vedoucího orgánu a jí pověřené zaměstnankyně k nakládání s veřejnými prostředky jako příkazců operací podle zákona o finanční kontrole. Tento zákon nemocnice porušila i tím, že bez přesně stanovené odměny a jasných dokladů o evidenci docházky zaměstnávala osoby blízké.

"Všechny nálezy jdou za bývalým managementem nemocnice. Nyní je v nemocnici nové vedení a jeho prioritním úkolem je dát všechny tyto skutečnosti do pořádku," uvedl ministr. Pražskou Nemocnici Na Bulovce vede od září Jan Kvaček, který dříve působil v Oborové zdravotní pojišťovně.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1