Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nepotrestali jsme totalitní zločiny. Na zákaz komunistů ale není pozdě, tvrdí Winkelmannová

Nepotrestali jsme totalitní zločiny. Na zákaz komunistů ale není pozdě, tvrdí Winkelmannová

Česká společnost je rozdělená. Sociologové a teoretici vysvětlují tuto situaci různě. Podle ředitelky Platformy evropské paměti a svědomí Neely Winkelmannové je to proto, že Češi neprovedli po revoluci morální očistu národa, neoznačili komunistické viníky, a ti se tak mohou nyní opět prodírat nenápadně k moci. „Dokážete si představit, že by v Německu seděla v parlamentu 30 let po konci druhé světové války nacistická strana NSDAP? To je absurdní. Ta strana zničila Německo. Komunistická strana zničila Československo, rozvrátila tuto zemi, vybila elity, ale my je necháme sedět v Parlamentu. Vždyť jsme úplní masochisti,“ vysvětluje v rozhovoru Winkelmannová, která se snaží před soud dostat dosud žijící komunistické zločince. 

Prezident Miloš Zeman se chystá na sjezd komunistů, premiér v demisi Andrej Babiš dle dostupných důkazů spolupracoval s StB. Dva vrcholní představitelé země mají komunistické vazby a zdá se, že veřejnosti to zas tak nevadí. Jak podle Vás česká společnost bojující před 29 lety proti totalitě dospěla do tohoto bodu?

Kdybychom se dokázali lépe vyrovnat s totalitní minulosti, tak se to nemuselo stát. Tohle je ale důsledek, že jsme se s ní vyrovnat nedokázali. Máme rozdělenou společnost, což bylo vidět i na prezidentské volbě. Velká část obyvatel si přeje, aby ji reprezentovali lidé s temnou minulostí z dob totality. Vůbec jim nevadí morálně pokřivený profil premiéra v demisi a jeho dnes už nezvratně potvrzená spolupráce s StB. Ani jim nevadí, že máme prezidenta, který byl členem komunistické strany a zcela otevřeně zastupuje zájmy autoritářských režimů. To je důsledek toho, že jsme neprovedli morální očistu národa. To vyrovnání s minulostí musí fungovat jako terapie. My všichni, kteří jsme se neangažovali v komunistické straně a jejích represivních silách, jsme byli oběťmi diktatury a za těch 29 let jsme se nestačili uzdravit. Proto se bývalé temné struktury zase objevují a upevňují svoji moc. Podle mě je to proto, že jsme se nedokázali přestat chovat jako oběti a nezačali jsme ihned aktivně bránit demokracii a hodnoty, které pro nás byly tak vzácné a drahé ještě před 30 lety.

Jak říkáte - společnost je rozdělená. A ta část, které vadí politici s totalitní minulostí, se snaží dávat nespokojenost najevo občanskými nepokoji a demonstracemi. Je to správná cesta, jak proti tomu bojovat?

Lidé by se určitě měli ozývat a ukazovat svoji nespokojenost. Každý podle toho, jak může. Z mého hlediska bychom měli hlavně zintenzivnit snahy o vyrovnání se s minulostí. Víc mluvit o tom, co se za totality dělo, publikovat osudy lidí, kteří trpěli, a udělat z toho větší společenské téma. Měli bychom si připomínat, jak se tady žilo a že jsme tehdy neměli žádná lidská práva. Při svých přednáškách na školách jsem zjistila, že studenti ani jejich učitelé často nedokážou vyjmenovat ani deset svých základních práv. To je poměrně varující, protože kdo nezná svá práva, ten je ztratí.

V čem tkví to vyrovnání s minulostí? V potrestání viníků?

Ano, je to důležitý krok. To se totiž po revoluci vůbec nestalo. Používáme takovou jednoduchou poučku, která říká, že pro vyrovnání s minulostí potřebujeme napřed poznat pravdu, pak nastolit spravedlnost a pak teprve může nastat usmíření. My žijeme v neusmířené společnosti, čehož využívá prezident Zeman, který nás ještě více rozděluje. Usmířit se můžeme teprve tehdy, když odkryjeme celou pravdu a alespoň částečně se pokusíme o nápravu nespravedlnosti. To je i z mého osobního pohledu jedna z největších chyb po roce 1989. Nekonaly se žádné procesy se strůjci komunistického režimu. Prostě jim to prošlo a podle mě právě oni odešli jako vítězové listopadu 1989. Nic se jim totiž nestalo a naopak měli výborně připravenou startovní čáru pro privatizaci. Různé klany politických prominentů z doby 80. let a jejich rodiny zprivatizovaly všechno, co bylo lukrativní. Demokratický režim po roce 1989 neoznačil viníky, nebyly procesy a takhle to dopadá. Do společnosti jsme nevrátili morálku a ty nejzákladnější hodnoty, které tam patřily a které komunistická diktatura vykořenila. Ta nevykonaná spravedlnost byla jedním z hlavních důvodů té takzvané blbé nálady, kterou pak kritizoval Václav Havel. Mě to osobně taky štvalo. Jako studenti jsme dělali revoluci a těšili jsme se, že přijde demokracie a spravedlnost, a to se nestalo. A lidi to pak otrávilo.

Proč k potrestání nedošlo? Bylo to i tím, že v případech v devadesátých letech rozhodovali stejní soudci, kteří za komunismu odsuzovali i politické vězně?

To je ten hlavní důvod. Nedošlo k očistě justice, policie i státních zastupitelství. V letech 1991 a 1992 proběhla takzvaná renominace soudců, tedy jejich opětovné jmenování do funkcí. A byli tam znovu najmenovaní snad úplně všichni. Parlament dostal na stůl posudky, které si o sobě napsali soudci navzájem. Byly v nich opakující se fráze, stejné formulace a všichni si vzájemně potvrdili, že nikdo nesoudil v rozporu s lidskými právy a s vyššími principy. Najednou všichni pachatelé zmizeli. Všichni soudci, kteří soudili disidenty, kteří soudili nevinné lidi, které posílali do vězení a na otrocké práce, jako by nebyli. Když se pak v 90. letech objevily snahy postavit před soud zločince bývalého režimu, tak tito soudci s pochybnou minulostí své bratry v triku vždycky chránili.

Objevují se také názory, že komunistická strana se měla po revoluci zakázat. Co si o tom myslíte?

Podle mě na zakázání komunistické strany není nikdy pozdě. Komunismus má na svědomí 100 milionů mrtvých, což je střízlivý a mezinárodně akceptovaný odhad. Nacismus má na svědomí “jen” 40 milionů civilistů. Komunismus je mnohem vražednější i mnohem perfidnější, protože komunismus nebyl poražen vojenskou silou, a proto tady přežívá. Vzhledem k tomu, kolik zničených životů a lidského utrpení má komunismus na svědomí, tak by žádná strana už nikdy neměla mít v názvu slovo “komunistická”. Už jen proto, že se tak jmenuje, tak by podle mě bylo potřeba ji zrušit, třeba i dnes.

Nemyslíte, že by komunisté přesto v politice zůstali a případně by si vytvořili jinou stranu, nebo se přidali už k nějaké existující?

Možná pak přejdou do jiných stran, to nevím. Ale je možné, že by někteří skončili, když by už nemohli vystupovat pod značkou komunismu, protože komunismus, to je ideologie, emoce a kontinuita. Někteří stále říkají, jak za komunismu bylo lépe. A zrušením KSČM by o to přišli. Mimochodem, dokážete si představit, že by v Německu seděla v parlamentu 30 let po konci druhé světové války nacistická strana NSDAP? To je absurdní. Ta strana zničila Německo. Komunistická strana zničila Československo, rozvrátila tuto zemi, vybila elity, ale my je necháme sedět v Parlamentu. Vždyť jsme úplní masochisti.

Někteří se také ptají, zda má smysl trestat bývalé komunistické kádry, kterým je nyní už třeba kolem osmdesátky, protože “co bychom si na těch starých lidech vzali”...

Spravedlnost není o tom, že si na pachatelích něco vezmeme. Justice by měla říct, že nějaká osoba páchala zlo na nevinných lidech a soud by měl rozhodnout o vině. Jde o to, aby se demokratická moc distancovala od zločinů minulosti. My jsme totiž ty pachatele prostě pohltili, máme je teď v organizmu naší demokratické společnosti a ono to v nás hnije. Je to tím, že jsme neřekli, co bylo dobro a zlo. Toho využívá teď i pan Babiš, který tvrdí, že jako agent StB byl vlastně oběť. Proto je důležité stavět před soud lidi za to, co spáchali, ať jsou teď v jakémkoli věku. Správný přístup k tomu mají v Německu, kde nevzdávají snahy vypátrat a postavit před soud 90leté a starší nacistické zločince. My si ale pořád hrajeme na oběti.

Jak to myslíte?

Český národ má takovou špatnou vlastnost. Neustále v sobě živí pocit, že je něčí obětí. Mentalita oběti je neslučitelná se svobodným demokratickým životem. Oběť, která se neuzdraví, je ustrašená, nesebevědomá a neumí přejmout iniciativu a čeká, že jí někdo přijde pomoci. A nám to cpou do hlav dlouhodobě. Nejdříve jsme měli být oběti Rakouska-Uherska. Přitom když se podíváte na naše města a krajinu, tak třeba ty nejhezčí stavby, kostely, nádraží, pošty, školy, jsou z tohoto „utlačovatelského“ období. Stejně tak jsme nebyli všichni oběti nacistů. Byla tady spousta úžasných lidí, kteří proti nacistům bojovali a kteří zahynuli, protože nebyli pasivní oběti. A také jsme nebyli oběti Sovětů. Vítězný únor v roce 1948 vzešel od nás a nemůžeme se vymlouvat ani na nacisty, ani na Sověty. To největší zlo na národu jsme si spáchali sami, Sověti v roce 1968 v podstatě už jen paběrkovali. Nepřišel sem žádný cizí diktátor zvenku, byl tady Klement Gottwald. A jeho komunistická strana zničila všechno, co připomínalo první republiku. V tom smyslu jsme sami pachatelé, kteří se skrývají za masku oběti.

Někteří bývalí komunističtí funkcionáři se obhajují, že pouze vykonávali rozkazy, případně, že byli součástí mašinérie, ale pokoušeli se systém zevnitř měnit. Nepřipadá Vám, že podobná vysvětlení používali také nacističtí zločinci?

Nacismus a komunismus jsou dvě varianty téhož zla. Dělení na pravici a levici je umělé. To není žádná přímka, kde by vlevo byli komunisté a vpravo byli nacisté. Je to kružnice a nacisté s komunisty se často rádi spojili, aby pomohli demontovat demokratický systém. Lidé, kteří se vymlouvají na to, že jen plnili rozkazy shora, jsou k politování. Za to si ale také můžeme sami. V posledních dvě stě letech žijeme v éře racionalismu, kde je nám doporučováno potlačovat emoce a jednat rozumně. My jsme se tím odřízli od lidství, od srdce a schopnosti empatie. Vykonavatelé zla se tak mohli plně distancovat od soucitu a schovat se za to, že pouze dostávali nějaké rozkazy.

Kromě morálního narovnání s minulým režimem nedošlo ani k vyrovnání finančnímu. Političtí vězni, kteří třeba většinu života ne svoji vinou strávili ve špatně placených zaměstnáních, teď mají podprůměrný důchod. Bývalý tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš bydlí v luxusním bytě…

Ano, my jsme totiž neřekli, že ti lidé byli pachatelé, a ani jsme jim nesebrali výhody, které si za celou dobu diktatury nahromadili. Ti, kteří byli za minulého režimu perzekvování a zaslouží náš obdiv a úctu, dnes živoří a jejich pachatelé si žijí na vysoké noze. To jsme měli také napravit. Sebrat jim výsluhy a příplatky a upravit jejich důchody na průměrnou výši. Komunistickým obětem jsme naopak měli přiznat kompenzace, které by jejich penzi dostaly alespoň na průměrnou úroveň. To je podle mě gesto, které si naše blahobytná společnost může dovolit. A není na to pozdě.

Jak tedy podle Vás z této situace ven? Jak ozdravit rozdělenou společnost?

Potřebujeme si vyrobit nové elity. Bude to ještě nějakou dobu trvat, ale mladá generace, která teď dorůstá a narodila se už na svobodě, bude už jiná a schopnější. Proto bychom je měli včas zahrnout do rozhodování. Měli bychom také důsledně bojovat proti dezinformacím, které naši společnost ještě více rozdělují a investovat do toho boje větší prostředky. Také bych výrazně zvýšila platy zákonodárcům. Problém současnosti totiž je, že už nyní máme mnoho schopných lidí, kteří ale pracují v soukromém sektoru, kde mohou získat mnohem vyšší odměnu. Potřebujeme je proto vytáhnout a nalákat do veřejných funkcí. Musíme také lépe zaplatit učitele a zdravotníky. Když ale začneme u výrazně lepšího finančního ohodnocení práce našich 281 zákonodárců, tak dosáhneme toho, že se v dalších volbách budou do této služby demokracii hlásit lidé s lepší kvalifikací a schopnostmi, že budeme mít kvalitní zákony, snížíme tím korupci a mnohonásobně se to společnosti vrátí. Recept na tu bryndu, do které jsme se dostali, nevymyslí jeden člověk. Máme tady kvalitní lidi, ale měli bychom je umět lépe zapojit do veřejného života.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1