Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Neregistrovaní chovatelé v zamořené oblasti na Zlínsku musejí porazit prasata, pro člověka není nákaza nebezpečná

Neregistrovaní chovatelé v zamořené oblasti na Zlínsku musejí porazit prasata, pro člověka není nákaza nebezpečná

Oblast zamořená africkým morem prasat na Zlínsku se dnes zvětšila o 17 katastrů. Chovatelé musejí do 11. března porazit prasata v neregistrovaných chovech. Vyplývá to z mimořádného veterinárního opatření Státní veterinární správy (SVS). Nařízení se týkají 103 domácích prasat v 54 neregistrovaných chovech. ČTK to dnes řekl mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Od 12. března bude v zamořené oblasti chov prasat domácích v neregistrovaných chovech zakázán. Chovů zaevidovaných podle takzvaného plemenářského zákona se nařízení netýká. V případě porušení hrozí fyzickým osobám pokuta až 100.000 korun, právnickým osobám a podnikatelům až dva miliony korun.

Veterináři k dnešku rozhodli také o zvětšení zamořené oblasti, která od 1. února zahrnovala zhruba 40 procent okresu Zlín. Nově do ní spadá 17 katastrů. Jde o území obcí a místních částí Bohuslavice u Zlína, Březůvky, Doubravy, Horní Lhota, Karlovice, Otrokovice - Kvítkovice, Lhota u Malenovic, Loučka I, Loučka II, Oldřichovice, Podhradí, Provodov, Zlín - Salaš, Sehradice, Slopné, Újezd u Valašských Klobouk a Vysoké Pole.

K rozšíření zamořené oblasti došlo v reakci na nedávné pozitivní nálezy a odlovy divokých prasat a rovněž na základě konzultace s Evropskou komisí, která zvětšení zamořené oblasti také doporučila, uvedl Vorlíček.

Poslední nálezy a odlovy nakažených divočáků se týkaly katastrů Želechovic nad Dřevnicí, Zlína-Kudlova a Lípy. Přiblížily se tak k jižní hranici dosavadní zamořené oblasti. V prosinci a lednu bylo nalezeno osm uhynulých a nakažených divočáků mimo původní vysoce rizikovou oblast ohraničenou elektrickými a pachovými ohradníky. Rozšíření ochranného pásma má podle Vorlíčka za cíl vyšší obranu před možným rozšířením afrického moru prasat do dalších lokalit.

Zamořená oblast zahrnovala od loňského 3. července celý okres Zlín. V Česku se nákaza, která není nebezpečná pro člověka, objevila poprvé loni v červnu na okraji Zlína. Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí krajského města dosud veterináři potvrdili africký mor prasat u 219 uhynulých, ulovených nebo odchycených divokých prasat. Do chovů se zatím nákaza nerozšířila. Kdyby k tomu došlo, musely by se nechat vybít.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1