Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nervózní novináři nemají rozum. Hrad vysvětluje, co se děje s milostí pro vraha Kajínka

Nervózní novináři nemají rozum. Hrad vysvětluje, co se děje s milostí pro vraha Kajínka

Takový zájem ještě asi žádná věznice v Česku nezažila. V Rýnovicích u Jablonce nad Nisou sedí na doživotí odsouzený vrah Jiří Kajínek – muž, kterého prezident Miloš Zeman slíbil omilostnit. Stát se tak mělo po jeho návratu z Číny. Kajínek ale zatím zůstává za mřížemi a před areálem už několik dní hlídkují televizní štáby a další novináři. Mluvčí Hradu jim po pěti dnech vyhlížení Kajínka vzkazuje, že nemají rozum.

„Pan prezident jasně sdělil, že milost podepíše po návratu z Čínské lidové republiky. Už ve čtvrtek jsem uvedl, že jde o otázku několika dnů,“ odpověděl na dotaz INFO.CZ Jiří Ovčáček. Podle něj není důvod, aby se před věznicí odehrávalo to, co se odehrává.

„Nervózní jsou pouze novináři, kteří zcela nesmyslně čekají před věznicí. Kdyby měli rozum, tak by si spočítali, že po uveřejnění informace o udělení milosti mají dostatek času na přejezd z Prahy do Rýnovic,“ napsal prezidentův mluvčí.

O podpisu milosti, která je zcela v rukou Hradu, zatím nemá další informace ani ministerstvo spravedlnosti. „Jsme v pohotovosti a připraveni vykonat rozhodnutí, jakmile nám sem dorazí, pokud se tedy Hrad rozhodne to udělat skrz nás,“ řekla pro INFO.CZ mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová.

„Samozřejmě nevíme, jestli to tam nebudou chtít odvézt osobně. To je také možnost, která se v praxi také vyskytla a může se to stát. Ale nepředpokládám to vzhledem k tomu, že se pan Ovčáček minulý týden vyjádřil v tom duchu, že to budou zasílat na ministerstvo,“ dodává Schejbalová s tím, že je ministerstvo připravené rozhodnutí bezprostředně dodržet.

Jiří Kajínek, který upoutal pozornost médií útěkem z přísně střežené mírovské věznice, strávil za mřížemi 23 let. Zeman už dříve uvedl, že k milosti připojí sedmiletou podmínku, „aby reagoval na některé obavy, že se bude mstít po svém propuštění z vězení“.

Podle průzkumu agentury Median pro Českou televizi souhlasí s milostí pro Kajínka 54 procent lidí, proti je 36 procent.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1