Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nezaměstnanost čtvrtý měsíc v řadě klesá. Volných míst je naopak stále víc

Nezaměstnanost čtvrtý měsíc v řadě klesá. Volných míst je naopak stále víc

Nezaměstnanost v Česku čtvrtý měsíc v řadě meziměsíčně klesla, v květnu se snížila o tři desetiny procentního bodu na 4,1 procenta. Lidí bez práce bylo 308 521, což je nejnižší číslo za květen od roku 2008, tedy od doby před ekonomickou krizí, uvedl Úřad práce. Počet volných míst naopak vytrvale stoupá, v květnu přesáhl 174 000. 

Nezaměstnanost v květnu klesla také v meziročním srovnání, loni v květnu totiž činila 5,4 procenta. "V řadě regionů je podíl nezaměstnaných osob na historických minimech, především pak v oblastech, kde jsou průmyslové zóny," komentovala data generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.

K poklesu počtu lidí bez práce pomohly podle Sadílkové růst ekonomiky i sezonní práce. "Česká ekonomika nadále roste a trh práce ovlivňují i sezónní práce, které už jsou v plném proudu. Především ve stavebnictví, gastronomii a cestovním ruchu, zemědělství, zahradnictví, lesnictví, lázeňství či těžbě. Tyto činnosti poběží i v dalších měsících, a nezaměstnanost by tak mohla ještě dále klesat," doplnila.

Z jednotlivých regionů měl stále nejvyšší nezaměstnanost Ústecký kraj s 6,6 procenta. Naopak nejnižší byl podíl nezaměstnaných opět v Plzeňském kraji, kde dosáhl 2,6 procenta. Mezi okresy přetrvávala nejvyšší úroveň nezaměstnanosti na Karvinsku s 9,7 procenta a Mostecku s 9,3 procenta. Nejnižší byla v okresech Rychnov nad Kněžnou s 1,3 procenta a Praha-východ s 1,5 procenta.

Mezi nezaměstnanými byli nejčastěji lidé s nízkou kvalifikací a vzděláním. Více než třetina z lidí bez práce evidovaných pracovním úřadem byla starší 50 let a asi šestinu nezaměstnaných tvoří zdravotně postižení. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo zhruba 78 000 lidí, tedy čtvrtina všech evidovaných uchazečů o práci. Proti loňsku počet nezaměstnaných pobírajících podporu klesl o více než 10 000, v průměru pobírali 6740 korun.

V mezinárodním srovnání měla Česká republika podle posledních dostupných dat evropského statistického úřadu Eurostat za duben 2017 nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii, uvedl pracovní úřad.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1