Normy jsou stejné, plagiáty je ale snazší dohledat, tvrdí Mach, který zkoumal Krčálovu bakalářku | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Normy jsou stejné, plagiáty je ale snazší dohledat, tvrdí Mach, který zkoumal Krčálovu bakalářku

Normy jsou stejné, plagiáty je ale snazší dohledat, tvrdí Mach, který zkoumal Krčálovu bakalářku

Kvůli plagiátorství končí další ministr. Petr Krčál (ČSSD) podle zjištění Jana Macha analytika a IT specialisty při Vysoké škole ekonomické ve své šedesátistránkové bakalářské práci opsal až tři čtvrtiny textu. Kdy je možné diplomovou práci považovat za plagiát a jestli dnes opravdu platí jiná měřítka než v minulosti, se dočtete v rozhovoru INFO.CZ.

Kolik stran cizího textu jste v práci Petra Krčála našel?

Přes čtyřicet stran. Místy se objevovaly citace s odkazem na práci pana Valenty, ale to bylo jen ve zlomku textu. Citace se objevila například jen v malém odstavci v rámci jedné strany textu, mnohdy ani to ne. Hlavní rozsah textu byl ale zkopírován bez uvedení přímých citací a beze zdroje.

Kdy se dá diplomová práce považovat za plagiát. Existují striktní normy?

Neexistují. Je to na posouzení komise, většinou disciplinární komise nebo na posouzení komise u obhajoby. Obecně nelze říci, že od určitého procenta shodných textů, je práce plagiát. Plagiát ale vytváří určitě ten, kdo převezme cizí text, použije ho a vydává ho za své dílo místo toho, aby korektně uvedl pravého autora.

Jak často se na plagiátorství přijde zpětně?

Obvykle se na plagiátorství nepřijde do doby, než někdo tu práci z nějakého důvodu nezačne zkoumat. Samozřejmě tím důvodem může být, že se dotyčný dostane do vrcholné politiky. Ale může se stát, že se dohledá shodná pasáž, a následně se zjistí, že i v té původní práci pochází text z nějakého jiného autorského díla.

Připadají vám výmluvy politiků, kteří tvrdí, že v době, kdy práci psali, platila jiná měřítka a normy, relevantní?

Měřítka, pravidla, nároky a citační normy jsou stále stejné a nemění se. Dnes je jen jednodušší v okamžiku obhajoby dohledat, zda jsou v práci neoriginální texty, ale pravidla zůstala stejná.

Jak se díváte na fakt, že oponentka práce pana Krčála o rok dříve vedla práci, ze které rezignovaný ministr opisovat? Měla si všimnout, že jsou si práce podobné?

Asi ano. Nemůžu uvádět konkrétní situaci, ale určitě by nemělo být běžné, že oponent neví, že je práce stejná. Ideálně by se měl podívat do originální práce a zjistit, jestli ta shoda není podezřele velká.

Petr Krčál obhájil svojí bakalářskou práci na téma „Mládež a volný čas“ na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně v roce 2007. Program na odhalování plagiátorství v práci nalezl velkou část textu jiného autora. A to bez uvedení citace. Krčál později přiznal, že se při psaní práce mohl dopustit chyby. Kvůli podobnému problému minulý týden odstoupila i ministryně spravedlnosti Taťána Malá. Ta chybovala hned ve dvou pracích, jednu z nich obhájila na soukromé Panevropské vysoké škole v Bratislavě, druhou pak na Mendelově univerzitě v Brně.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.