Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Norové udělili občanství staršímu z bratrů Michalákových. Česko už sepisuje nótu

Norové udělili občanství staršímu z bratrů Michalákových. Česko už sepisuje nótu

Ministerstvo zahraničí chystá další diplomatickou nótu pro Norsko kvůli případu bratrů Michalákových. Starší z chlapců totiž dostal norské občanství. České úřady chtějí norskou stranu upozornit na to, že hoch zůstává dál i českým občanem. S odvoláním na mluvčí ministerstva Irenu Valentovou to dnes uvedl server iRozhlas.cz.

Norská sociální služba odebrala české matce a otci dnes dvanáctiletého Denise a osmiletého Davida v roce 2011 kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. To se nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Hoši vyrůstají odděleně ve dvou rodinách.

O zbavení Michalákové rodičovských práv k oběma synům rozhodly předloni norské úřady, otci práva ponechaly. Matka s odvoláními u vyšších instancí neuspěla a chystá stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Její minulou stížnost štrasburský soud nepřijal. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dříve řekl, že ČR teď Michalákovou ve Štrasburku podpoří.

Podle serveru iRozhlas.cz ministerstvo dostalo oznámení o udělení norského občanství staršímu chlapci od českého velvyslanectví na konci června. Ambasádě informaci zaslalo norské ředitelství cizinecké služby. Hoch má nyní občanství dvě.

Ministerstvo zahraničí Norsku kvůli kauze zaslalo už několik nót, nyní to chce kvůli udělení občanství staršímu ze synů udělat znovu. „Norsko musí respektovat, že chlapec je zároveň i českým občanem, tedy Norsko musí respektovat pravomoci českých orgánů ve vztahu ke svému občanovi včetně pravidel mezinárodního práva o konzulární ochraně poskytované Českou republikou svým občanům,“ citoval iRozhlas.cz mluvčí ministerstva Irenu Valentovou.

Premiér na jaře řekl, že se Česko pokusí poměry bratrů Michalákových v Norsku prošetřit. Česká strana měla také znovu požádat norské úřady o to, aby chlapci měli vazby s českým prostředím a učili se česky.

Michaláková se vrácení synů domáhá i v Česku. Hodonínský okresní soud před pár týdny ale řízení o úpravě péče po rozvodu rodičů zastavil. Zdůvodnil to tím, že hoši žijí v Norsku, takže mu nepřísluší o nich rozhodovat a řeší to norské instituce. Stejně postupovali hodonínští soudci už v roce 2015, případ jim ale vrátil krajský soud. Advokáti rodiny poukazovali na to, že i když chlapci i matka bydlí v Norsku, mají české občanství.

Právníci a zastánci Michalákové mluví o tom, že žena o rodičovská práva v Norsku přišla proto, že o případu informovala ve sdělovacích prostředcích. Český rozhlas ale už dřív citoval z rozsudku norského krajského soudu, podle něhož matka využívala média na úkor soukromí svých synů. Norské úřady se k případu od počátku nevyjadřují. Informace o kauze poskytují podporovatelé Michalákové.

Podle některých médií a expertů tak není možné si udělat jasný názor jen podle stanoviska jedné strany. Norské velvyslanectví už dříve na svém webu napsalo, že média nemusí věc představovat „na základě všech relevantních informací“ a norské instituce kvůli povinnosti mlčenlivosti a s ohledem na ochranu soukromí chlapců nemohou „reagovat na nesprávná tvrzení“.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1