Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Novopečení tátové mají ode dneška nárok na volno. Vše, co potřebujete vědět o otcovské dovolené

Novopečení tátové mají ode dneška nárok na volno. Vše, co potřebujete vědět o otcovské dovolené

V Česku se od čtvrtka zavádí sedmidenní placená otcovská dovolená. Mohou na ni nově chodit muži po narození potomka, pokud si platí nemocenské pojištění. Volno si pak mohou vybrat do šesti týdnů poté, co dítě přišlo na svět. Z nemocenské dostanou 70 procent základu svého příjmu. Jaký bude o otcovskou zájem, bude podle mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Jany Buraňové zřejmé nejdřív v březnu. To už by úřad mohl dostat první žádosti o proplacení vybraného volna.

„U otcovské platí a je podstatné, že muž musí být zapsán jako otec dítěte v knize narození podle zákona o matrikách. Není důležité, zda jsou s matkou manželé a sdílí jednu domácnost,“ řekla ČTK Buraňová. Dodala, že na rodičovskou mohou ale jít i adoptivní rodiče, pěstouni či registrovaní partneři a partnerky, jimž dítě svěřil do péče soud. „Taková osoba pak může čerpat dávku (otcovské poporodní péče). Není ale opět podmínkou, že by musela být s někým sezdána či mít registrované partnerství nebo sdílet společnou domácnost,“ dodala mluvčí.

Novinku stihnou využít i otcové, jejichž syn či dcera přišli na svět po loňském 21. prosinci. Pokud se jejich potomek ale narodil 21. nebo 22. prosince, musí na ni nastoupit hned ve čtvrtek 1. února. U dítěte s datem narození 25. prosince je pak termín nástupu mezi 1. a 4. únorem. Když se chlapec či děvče narodili 3. ledna, čas je do 13. února. Termín si mohou muži stanovit do 41 dnů po potomkově narození.

Na kdy připadá „Den otců“ a odkud tato tradice přišla? Čtěte zde >>>

Otcovskou upravuje zákon o nemocenském pojištění. Podle normy si otcové mohou po narození potomka v šestinedělí vybrat týden placeného volna, pokud odvádějí nemocenské pojištění. Z něj pak budou dostávat 70 procent základu svého příjmu, tedy stejně jako ženy na mateřské. Za den je to letos maximálně 1225 korun, za sedmidenní volno tedy nejvýš 8575 korun.

Zaměstnaní muži o volno požádají svého zaměstnavatele. Vyplní pak přední stranu tiskopisu žádosti o otcovskou, který je na webu ČSSZ. Formulář předají firmě. Ta ho pak s doplněnými dalšími údaji po vybrání sedmidenního volna pošle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které platí dobrovolně nemocenské pojištění, žádost úřadu dodají po otcovské sami.

Peníze muži získají za sedm kalendářních dnů, které stráví s potomkem a jeho matkou. Obdržet by je od správy měli do měsíce poté, co úřad žádost dostal. Částka dorazí na bankovní účet či složenkou. Předem si otcové mohou výši spočítat na kalkulačce ministerstva práce. U hrubého příjmu 16 000 korun bude otcovská 2583 korun, u 25 000 korun 4032 korun, u 40 000 celkem 5831 korun. Při výdělku nad 91 078 korun činí otcovská 8575 korun.

Kolik mužů by v nejbližší době mohlo o otcovskou požádat, zatím není jasné. Od roku 2014 do loňska v lednu vždy přišlo na svět něco přes 9000 dětí. V roce 2016 se pak narodilo celkem zhruba 112 700 chlapců a děvčat, mezi nimi jsou i dvojčata a trojčata.

Podle dřívějších údajů ministerstva práce by otcovská mohla z nemocenského pojištění ročně stát asi 630 až 800 milionů korun. Na daních a odvodech by stát mohl přijít pak asi o 72 až 93 milionů. Resort práce si od opatření sliboval větší zapojení otců do péče a posílení rodinných vazeb. Vznik otcovské uvítala Liga otevřených mužů i další organizace na podporu rodin.

S nápadem na zavedení otcovského volna přišel před lety ještě jako ministr práce pravicové Topolánkovy vlády Petr Nečas (ODS). Opatření se tehdy nepřijalo jen kvůli nástupu krize a škrtům v rozpočtu. Prosadila ho až v minulém volebním období v době konjunktury Sobotkova vláda s ministryní práce Michaelou Marksovou (ČSSD).

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1