Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nový zákon: Nezaměstnaní si dávky odpracují, jinak o část přijdou

Nový zákon: Nezaměstnaní si dávky odpracují, jinak o část přijdou

Má to být nástroj, který donutí dlouhodobě nezaměstnané zapojit se do práce. V praxi to ale může být jen prázdné gesto, které sice uspokojí veřejnost, ale situaci nijak neposune. Nezaměstnaní v hmotné nouzi budou muset po šesti měsících bez práce přistoupit na veřejnou službu. Jinak přijdou o třetinu dávky. Novela, která vstoupí na začátku února v platnost, oživuje vzpomínky na veřejnou službu z dob exministra Jaromíra Drábka (TOP09), které se přezdívalo nucené práce. A Ústavní soud ji po roce fungování zrušil. 

U soudu by podle kritiků mohla skončit i současná norma, kterou připravil Senát. Tu sice politici prezentují jako návrat do „předdrábkovských dob“ a možnost nezaměstnaných si přilepšit, praxe je ale o něco složitější.

„Lepší než Drábek je novela v tom, že není provázaná s aktivní politikou zaměstnanosti. Takže úřad práce, který dávky vyplácí, teď už nemůže říct, že nepřijetím veřejné služby by lidé mohli být vyřazeni z evidence úřadu práce. To byl hlavní důvod, proč Drábkův model Ústavní soud před několika lety napadl jako nucené práce,“ vysvětluje pro INFO.cz Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi. Dnes je zapojení do veřejné služby dobrovolné. „Ale právě ta dobrovolnost by mohla být napadnuta,“ dodává Zieglerová.

Vše totiž začíná tím, že lidé o část peněz přijdou. Konkrétně to znamená, že nezaměstnaným lidem, jejichž situace je pod hranicí chudoby a pobírají tak dávky v hmotné nouzi, se tyto dávky po šesti měsících zkrátí. Příspěvek na živobytí jim klesne ze životního minima na existenční minimum. To dnes znamená z 3 410 na 2 200 korun. Zpět na své se dostanou jen v případě, že si ve veřejné službě odpracují dvacet, případně třicet hodin měsíčně.

Bude dost práce?

Přesná čísla, kolik lidí do této kategorie spadá, nejsou. Podle odborníků by se novela mohla dotknout zhruba 150 tisíc lidí. Další háček přitom spočívá v tom, že se nemusí najít dostatek práce. „Nemají to totiž v rukou obce, ale úřad práce. Tomu se nic nestane, pokud nikomu práci nenabídne. Navíc ho nepálí, že tráva roste a sníh leží, jak tomu bylo u obcí. Může se tedy stát, že to vyjde tak, že člověk odpracuje 19 hodin, v praxi ale jeho příspěvek i tak klesne na existenční minimum,“ upozorňuje Zieglerová.

Životní vs existenční minimum
Příspěvek na živobytí stát vyplácí těm, kterým po zaplacení nákladů na bydlení nezbude ani částka na živobytí. Tou se myslí buď existenční nebo životní minimum. Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice měsíčního příjmu, který pokryje základní potřeby jako jídlo, oblečení a hygiena. Pro jednotlivce tvoří aktuálně 3 410 korun měsíčně. Existenční minimum je ještě nižší. Představuje minimální hranici příjmu, která se považuje za nezbytnou k zajištění jídla a dalších potřeb na úrovni přežití. Nyní se jedná o 2200 korun.

A zatím to podle ní nevypadá, že by se na změny někdo příliš připravoval. Novela vstoupí v platnost v únoru, v praxi budou její následky vidět v létě. „Čekala bych koordinační schůzky. Ale nic, že by se obce zajímaly nebo úřad práce měl metodiku, se neděje. Bude to tak, že přijde červenec a kdo neodpracuje dvacet hodin, tak v srpnu klesne na existenční minimum. A pak se teprve začne něco řešit,“ tvrdí Zieglerová.

Víte, jaké je životní minimum a od čeho se odvíjí? Čtěte zde>>>

Podle odborníků jde tak spíše o politické gesto. „Jde podle mě o opatření pro veřejnost, aby neřekla, že tito lidí mají peníze zadarmo,“ říká Lucie Trlifajová, která se zabývá výzkumem o pracovních podmínkách. „Z praxe vidíme, že i veřejně prospěšné práce za minimální mzdu málokdy vedou k tomu, že se pak lidé dostanou do soukromého sektoru,“ popisuje.

Novela se nezamlouvá ani ministryni práce a sociálních věcí Michaele Marksové. Ta se zasazovalo o mírnější podmínky pro některé skupiny. Zranitelní jsou podle ní hlavně rodiče pečující o děti nebo lidé nad 55 let.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744