Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nový zákon: Nezaměstnaní si dávky odpracují, jinak o část přijdou

Nový zákon: Nezaměstnaní si dávky odpracují, jinak o část přijdou

Má to být nástroj, který donutí dlouhodobě nezaměstnané zapojit se do práce. V praxi to ale může být jen prázdné gesto, které sice uspokojí veřejnost, ale situaci nijak neposune. Nezaměstnaní v hmotné nouzi budou muset po šesti měsících bez práce přistoupit na veřejnou službu. Jinak přijdou o třetinu dávky. Novela, která vstoupí na začátku února v platnost, oživuje vzpomínky na veřejnou službu z dob exministra Jaromíra Drábka (TOP09), které se přezdívalo nucené práce. A Ústavní soud ji po roce fungování zrušil. 

U soudu by podle kritiků mohla skončit i současná norma, kterou připravil Senát. Tu sice politici prezentují jako návrat do „předdrábkovských dob“ a možnost nezaměstnaných si přilepšit, praxe je ale o něco složitější.

„Lepší než Drábek je novela v tom, že není provázaná s aktivní politikou zaměstnanosti. Takže úřad práce, který dávky vyplácí, teď už nemůže říct, že nepřijetím veřejné služby by lidé mohli být vyřazeni z evidence úřadu práce. To byl hlavní důvod, proč Drábkův model Ústavní soud před několika lety napadl jako nucené práce,“ vysvětluje pro INFO.cz Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi. Dnes je zapojení do veřejné služby dobrovolné. „Ale právě ta dobrovolnost by mohla být napadnuta,“ dodává Zieglerová.

Vše totiž začíná tím, že lidé o část peněz přijdou. Konkrétně to znamená, že nezaměstnaným lidem, jejichž situace je pod hranicí chudoby a pobírají tak dávky v hmotné nouzi, se tyto dávky po šesti měsících zkrátí. Příspěvek na živobytí jim klesne ze životního minima na existenční minimum. To dnes znamená z 3 410 na 2 200 korun. Zpět na své se dostanou jen v případě, že si ve veřejné službě odpracují dvacet, případně třicet hodin měsíčně.

Bude dost práce?

Přesná čísla, kolik lidí do této kategorie spadá, nejsou. Podle odborníků by se novela mohla dotknout zhruba 150 tisíc lidí. Další háček přitom spočívá v tom, že se nemusí najít dostatek práce. „Nemají to totiž v rukou obce, ale úřad práce. Tomu se nic nestane, pokud nikomu práci nenabídne. Navíc ho nepálí, že tráva roste a sníh leží, jak tomu bylo u obcí. Může se tedy stát, že to vyjde tak, že člověk odpracuje 19 hodin, v praxi ale jeho příspěvek i tak klesne na existenční minimum,“ upozorňuje Zieglerová.

Životní vs existenční minimum
Příspěvek na živobytí stát vyplácí těm, kterým po zaplacení nákladů na bydlení nezbude ani částka na živobytí. Tou se myslí buď existenční nebo životní minimum. Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice měsíčního příjmu, který pokryje základní potřeby jako jídlo, oblečení a hygiena. Pro jednotlivce tvoří aktuálně 3 410 korun měsíčně. Existenční minimum je ještě nižší. Představuje minimální hranici příjmu, která se považuje za nezbytnou k zajištění jídla a dalších potřeb na úrovni přežití. Nyní se jedná o 2200 korun.

A zatím to podle ní nevypadá, že by se na změny někdo příliš připravoval. Novela vstoupí v platnost v únoru, v praxi budou její následky vidět v létě. „Čekala bych koordinační schůzky. Ale nic, že by se obce zajímaly nebo úřad práce měl metodiku, se neděje. Bude to tak, že přijde červenec a kdo neodpracuje dvacet hodin, tak v srpnu klesne na existenční minimum. A pak se teprve začne něco řešit,“ tvrdí Zieglerová.

Víte, jaké je životní minimum a od čeho se odvíjí? Čtěte zde>>>

Podle odborníků jde tak spíše o politické gesto. „Jde podle mě o opatření pro veřejnost, aby neřekla, že tito lidí mají peníze zadarmo,“ říká Lucie Trlifajová, která se zabývá výzkumem o pracovních podmínkách. „Z praxe vidíme, že i veřejně prospěšné práce za minimální mzdu málokdy vedou k tomu, že se pak lidé dostanou do soukromého sektoru,“ popisuje.

Novela se nezamlouvá ani ministryni práce a sociálních věcí Michaele Marksové. Ta se zasazovalo o mírnější podmínky pro některé skupiny. Zranitelní jsou podle ní hlavně rodiče pečující o děti nebo lidé nad 55 let.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1