Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

O výhodách EU politici v Česku nemluví, burcuje Pospíšil. Přiznává i přešlapy

O výhodách EU politici v Česku nemluví, burcuje Pospíšil. Přiznává i přešlapy

Zákon o referendu je cesta k czexitu. Tak se staví k normě, kterou projednávají poslanci, předseda TOP 09 a europoslanec Jiří Pospíšil. Za protievropské nálady podle něj ale mohou i politici, kteří se za Evropskou unii za posledních 20 let jasně nepostavili. Ekonomické výhody jsou přitom nesporné. Členství napomáhá obchodu a Česko je tzv. čistým příjemcem - více peněz z Unie dostane, než do Bruselu odešle. O situaci kolem možného referenda mluvil Pospíšil také v rozhovoru pro Blesk Zprávy.

Kde se vzaly ty nálady? To nemá ve střední Evropě obdoby…

Jedním z důvodů je, že čeští politici příliš občanům nevysvětlují výhody, které přináší České republice a hlavně občanům naše členství v EU. Pak je to i určitá přirozená skepse nás Čechů řekněme k něčemu, co přichází zvenčí. V neposlední řadě to budou, a to je potřeba přiznat, i určité chyby, které dělá Evropská unie. Je řízena politiky, lidmi, a ti se dopouštějí chyb jako každé lidské společenství.

Říkal jste, že politici nejsou schopni vysvětlit ty výhody, tak zkuste to teď vy, konkrétně…

Výhody jednoznačně, podle mého názoru, převažují. Na prvním místě to jsou ekonomické výhody. Není to jen otázka peněz, které plynou do Česka z EU. To bylo celkem přes 700 miliard korun – rozdíl toho, co jsme poslali a co jsme získali. Je to téma i obecně ekonomiky. Česká republika je krásná ale relativně malá země a spojení s ekonomikami ostatních států EU je obrovské. Přes 80 % vývozu jde do států EU. Zahraniční investice do ČR přicházejí opět z 80 % ze zemí EU.

Ekonomové jasně říkají, že kdyby dnes Česká republika vystoupila z Evropské unie, pak by to byla ekonomická katastrofa. I odpůrci by si měli uvědomit, že je to jednoznačná ekonomická výhodnost – být členem.

 Mluví se o tom, že to má vliv i na platy zaměstnanců v Česku. Až o třetinu. Je to nadsazené číslo? Nebo by skutečně tak rapidně klesly platy v ČR na některých pozicích?

Někteří ekonomové to takto jasně říkají. Já nejsem ekonom. Odborníci říkají, že by klesl náš vývoz na Západ, stoupla by nezaměstnanost a určitě by to mělo vliv i na výši platů.

Celý rozhovor si můžete přečíst na Blesk.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1