Obhájci, který zachránil pákistánskou křesťanku před trestem smrti, jde o život. O pomoc prosí i Čechy

Hlídacípes.org

Tereza Engelová

Pokud by zítra Češi přišli a řekli: Přijeď a přijmi naše občanství, nechají za sebou celý svět, i takové šampiony lidských práv, jakými jsou Britové, Američané, Němci, Francouzi i Holanďané. Ti jen mluví a mluví. Já bych pak mohl celému světu říct: Následujte Čechy,“ říká v hotelovém lobby v centru Londýna Saif ul Malúk. Muž, který ještě před pár týdny patřil mezi pákistánskou právní špičku. Pak ale přišel osvobozující rozsudek pro jeho celosvětově známou mandantku Asiu Bibiovou – křesťanku obviněnou z rouhání – a on musel z rodné země utéct. Hrozila mu smrt. Teď hledá v Evropě nový domov. Zatím neúspěšně, jak prozradil ve výjimečně otevřeném rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Saif ul Malúk se případu Asii Bibiové ujal před čtyřmi lety. Negramotná křesťanka odsouzená jako první žena v Pákistánu k trestu smrti za rouhání, seděla tou dobou už čtyři roky ve vězení. Soudy nižších instancí jí opakovaně potvrdily rozsudek smrti, ačkoliv odpočátku tvrdila, že je nevinná.

Poslední šancí na záchranu bylo odvolání k Nejvyššímu soudu. „Odvolala se v roce 2014 a já se rozhodl, že musím té bezbranné ženě pomoct. Nemohla si dovolit dobrého právníka. Stal jsem se její poslední šancí na záchranu před šibenicí. Věnoval jsem přípravě obhajoby hodně práce, chystal jsem ji čtyři roky,“ vysvětluje Malúk, jak se dostal k případu, který mu zřejmě navždy změní život.

Smrt pro advokáta

Pákistánský Nejvyšší soud nakonec v přelomovém rozsudku uznal, že Asia Bibiová je nevinná. Za normálních okolností mohla být ihned propuštěna na svobodu.

Verdikt soudu v otázce rouhání u mezinárodně sledovaného případu ale vyvolal obrovskou vlnu nevole u konzervativní části pákistánské společnosti. V den vyhlášení verdiktu soudu zablokovaly ulice pákistánských velkých měst tisíce demonstrantů a požadovali smrt nejen pro Bibiovou, ale i pro soudce Nejvyššího soudu a advokáta Saif ul Malúka. Ten se už vůbec nedostal zpět domů.

Příběh radikalizace (I.): Dětství prožili v Praze a v sekulární rodině, pak se „obrátili“ k islámu

sinfin.digital