Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Obskurní škatulata na ambasádách. Politici si hlídají jednotlivá místa pro sebe

Obskurní škatulata na ambasádách. Politici si hlídají jednotlivá místa pro sebe

Není právě obvyklé, aby měl vládou i prezidentem schválený český velvyslanec v šuplíku už řadu měsíců pověřovací listiny i potřebné agrémenty (souhlasy přijímající země) a na ambasádu stále neodjel. Tím spíše, když jde o post, na němž český velvyslanec chybí už rok a čtvrt.

Takto na svou cestu na české velvyslanectví ve Švýcarsku stále čeká diplomat Ladislav Škeřík. Jeho výjezd ministerstvo zahraničí oficiálně potvrdilo už letos na konci února. Souhlas (agrément) ze Švýcarska má už z konce ledna, později přibyl druhý důležitý dokument – souhlas z Lichtenštejnska, pro nějž má velvyslanec ve Švýcarsku tradičně též akreditaci.

Právě ve Vaduzu českého velvyslance dokonce nedočkavě vyhlížejí – kvůli stále nedořešeným sporům o majetky zabavené lichtenštejnskému knížecímu rodu po druhé světové válce na území někdejšího Československa.

Místo od paní Borůvkové

„Pan prezident mi podepsal pověřovací listiny, mám souhlasy přijímajícího státu, připraven k odjezdu jsem od začátku dubna,“ říká Ladislav Škeřík. Termín jeho odjezdu byl již několikrát odložen.

Česko nemá ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku obsazenu pozici velvyslance od loňského března, kdy byl z Bernu odvolán velvyslanec Karel Borůvka. Významnou roli v tom hrály veřejné výpady manželky velvyslance (a v minulosti též zaměstnankyně ministerstva) Aleny Borůvkové na sociální síti Twitter na adresu ministra Zaorálka i některých novinářů.

Škeřík je zkušený diplomat, na ministerstvu zahraničí pracuje od roku 1984, kdy absolvoval tehdy sovětské MGIMO (Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě). Jako velvyslanec působil v Senegalu, v Brazílii a v Portugalsku a na Kypru.

Od září 2016 stojí v čele Diplomatického servisu, příspěvkové organizace ministerstva zahraničí, která má v popisu práce správu diplomatických objektů a jejich pronájem zahraničním zastupitelským úřadům.

Možná je to právě jeho působení v čele DS, co nyní jeho odjezd komplikuje. Podle ministerstva zahraničí se neděje nic zvláštního. Přesný termín odjezdu Ladislava Škeříka do Švýcarska se prý „odvíjí od nástupu nového ředitele do čela Diplomatického servisu tak, aby mohl pan Škeřík předat agendu svému nástupci“.

Věřím, že odjedu

Sám Škeřík je ale přesvědčen, že by po dobu několika měsíců chod organizace bez potíží mohl řídit jeho stávající zástupce. V Diplomatickém servisu zároveň probíhala kontrola hospodaření. Podle ministerstva zahraničí to však s „neodjezdem“ Škeříka nesouvisí. 

„Jedná se o běžnou veřejnosprávní kontrolu příspěvkové organizace ze strany zřizovatele, která byla dlouhodobě plánována. Navíc tato kontrola nebyla zatím uzavřena, a její výsledky tak logicky nelze předjímat, říká za ministerstvo mluvčí Irena Valentová.

Podle Škeříka kontrola nijak špatně nedopadla, pracuje se už jen na odpovědi ze strany DS. „Nevidím tam nic nestandardního, vždycky je co napravovat, ale žádné nekalosti tu prováděny nebyly. Je ale možné, že můj odjezd je spojen s dotyčnou kontrolou a že až bude uzavřena a my odpovíme, tak zřejmě pan státní tajemník rozhodne co a jak dále,“ říká Škeřík.

Tím, kdo má v ruce poslední pomyslné razítko, je právě státní tajemník ministerstva zahraničí Miloslav Stašek (slovo zde mají ale i náměstek evropské sekce a náměstek, pod nějž spadá Diplomatický servis). „Jestli odjedu, to se ptáte správně. Věřím, že ano. Ale státní tajemník pan Stašek mi datum ještě neurčil,“ konstatuje Škeřík.

Ambasády v zájmu politiků

Velvyslanecké posty jsou pravidelně předmětem politických dohod i tlaku Pražského hradu, kdy má prezident při jmenování velvyslanců poslední slovo. Ambasáda ve Švýcarsku paří mezi ty velmi žádané. Nelze proto zcela vyloučit ani to, že v politickém zákulisí existují tlaky na přeobsazení již schváleného postu v Bernu.

Pokud by Škeřík – navzdory souhlasu vlády, prezidenta i přijímajících zemí – na zahraniční post nakonec vůbec neodjel, bylo by to ale z diplomatického hlediska nezvyklé. Kolem českých ambasád by mělo být letos i bez toho poměrně rušno; na řadě atraktivních pozic končí velvyslancům obvyklá čtyřletá perioda.

Po odchodu velvyslankyně Livie Klausové (politické nominantky Miloše Zemana) je kupříkladu volná ambasáda na Slovensku. Na místo velvyslance v Izraeli by měl odjet současný ministr zahraničí Martin Stropnický, kde si čtyři roky odsloužil bývalý šéf rozvědky Ivo Schwarz.

Spekuluje se i o možné předčasné výměně velvyslance v Německu, i o tom, že by do služeb diplomacie mohla zamířit končící pražská primátorka Adriana Krnáčová nebo šéf policie Tomáš Tuhý. Ministerstvo zahraničí tradičně možné výměny na velvyslaneckých místech a konkrétní jména budoucích velvyslanců nekomentuje.

Text byl publikován na portálu Hlídacípes.org

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1