Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Odboráři se sejdou kvůli navyšování platů. "Pod tlakem jednat nebudu," tvrdí Babiš

Odboráři se sejdou kvůli navyšování platů. "Pod tlakem jednat nebudu," tvrdí Babiš

Vyjednávání odborů s vládou Andreje Babiše v demisi ohledně navyšování platů přechází do nátlakové fáze. Odboráři se sejdou v úterý v Praze. Designovaný premiér bude na jednání chybět, pozvání odmítl. Stěžuje si na jeho formu. Podle dřívějších informací INFO.CZ by na akci mohla přijít ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová. Odbory jsou nespokojeny s tím, jak se vedou jednání o navyšování platů státních zaměstnanců. Vadí jim, že odměny slibují ministerstva jen vybraným skupinám. I ti, co jsou mezi „vyvolenými“, si už ale nyní začínají stěžovat na to, že kabinet ze slibů couvá.

INFO.CZ před časem jako první informovalo o tom, že odbory chystají na úterý protestní setkání. Mluvčí odborových svazů z rozpočtové a příspěvkové sféry Pavel Bednář tehdy popsal, že Babiše vyzvali k jednání o navyšování platů už v polovině března, návrh termínu setkání ale od té doby neobdrželi.

Designovaný premiér se nezúčastní ani úterního jednání. Jak zjistilo INFO.CZ, v dopise předsedovi Českomoravské konfederace odborových svazů Josefu Středulovi napsal, že „se takového setkání nezúčastní, neboť to nepovažuje za nutné“. Pozvánka podle Babiše obsahuje „formu nátlaku na vládu“. Předseda vlády v demisi nechce jednat „v takové konfrontační atmosféře“. Zvyšování platů zaměstnanců se chce věnovat na jednání tripartity, které se koná o den později.

Na odborářskou akci by ale mohla přijít ministryně Němcová. „Pozvánku vede paní ministryně v patrnosti a pokud jí to nabitý kalendář jen trochu umožní, velmi ráda by se schůzky zúčastnila, protože přece jen otázka platů je pro MPSV důležitá,“ uvedl už dříve pro INFO.CZ mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Odbory: Zvyšte platy všem, ne jen vybraným

Odbory nesouhlasí s tím, že vláda v demisi slibuje navýšení jen některým skupinám státních zaměstnanců, mezi něž patří například zaměstnanci ve školství nebo zdravotnictví. Výše slíbených financí se navíc v průběhu času mění. Odboráři chtějí, aby platy rostly plošně všem státní zaměstnancům, a to už od začátku letošního října. To Babiš odmítá s tím, že například úředníci nyní berou více než pracovníci soukromých firem.

Na nejistotu vyjednávání si nyní ale stěžují i zástupci těch, kteří patří podle Babiše mezi skupiny, které si navýšení zaslouží. Zdravotnické odbory se sešly s Babišem a ministrem zdravotnictví v demisi Vojtěchem Adamem minulý týden. Podle jejich vyjádření jim premiér na začátku května slíbil, že od začátku příštího roku zvýší platové tarify pro zaměstnance ve zdravotnictví o deset procent.

„Premiér nám sdělil, že jeho slib vlastně nebyl slibem, ale podporou, a že vzhledem k tomu, že se dohodly zdravotní pojišťovny a nemocnice na růstu úhrad na příští rok, tak ministr akceptuje dohody a žádné plošné zvýšení platů nebude,“ stojí ve stanovisku odborů. Plošně by se ale měly zvýšit příplatky za směnnost. „S názorem premiéra a ministra zdravotnictví zásadně nesouhlasíme a to na základě zkušeností z uplynulých čtyř let. Dál požadujeme navýšit platové a mzdové tarify a zabezpečit na jejich zvýšení finance,“ tvrdí zdravotnické odbory.

Školské odbory zůstávají v klidu

Bez nervozity zatím zůstávají školské odbory. „U nás nemám žádnou informaci, že by někdo couval. Prostředky na navýšení platů pro pedagogické pracovníky jsou zakomponovány v návrhu státního rozpočtu, který by měla ve středu projednat tripartita. Jsou tam zahrnuty i prostředky, které dříve blokovaly navyšování. Navyšovaly se tarify, ale hledalo se dostatek prostředků třeba na společné vzdělávání, na nárůst žáků v mateřských školách, na prvních stupních a tak dále,“ popisuje v rozhovoru pro INFO.CZ předseda odborů pracovníků ve školství František Dobšík. „Těch 13,5 miliardy korun by se mělo nyní promítnout opravdu do platů,“ tvrdí.

Navýšení by se mělo týkat i nepedagogických pracovníků. Pro ně by si odboráři představovali ještě vyšší růst. I to je kromě solidarity s ostatními odboráři důvod, proč se školské odbory úterního setkání zúčastní, přestože sami neprotestují tak výrazně jako další organizace.

„Navyšování, o němž jsem mluvil, se týká 1.1.2019. Já si myslím, že by stálo za to otevřít vyjednávání o možnosti řešit platy i v tomto roce. Existuje takové usnesení sněmovny. O tom bychom chtěli vést debatu,“ říká Dobšík.

Protesty mezi úředníky vzbudila vláda v demisi také svým návrhem na změny služebního zákona. Novela prošla před pár týdny prvním čtením ve sněmovně. Jak už INFO.CZ informovalo, její další osud by mohla záležet i na tom, jak dopadnou vyjednání o vládní koalici ANO s ČSSD. Kritika přichází i ze strany Evropské komise. Právě na tuto legislativu je přitom navázáno čerpání z unijních fondů. 

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1