Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Odborníka děsí bytová krize: Senioři končí v zahrádkářských koloniích

Odborníka děsí bytová krize: Senioři končí v zahrádkářských koloniích

Nedostupnost bydlení v Česku přerůstá do krize. Bytů chybí velké množství, podle analýz jen v Praze 22 tisíc. Podle předsedy Sdružení nájemníků Milana Taraby je problém jednak v dlouhých stavebních řízeních, dále v nezájmu obcí stavět své byty a do třetice také v útlumu družstevního bydlení. 160 tisíc bytů by se podle něj také dalo vystavět opravou neobydlených prostor, nebo úpravou jiných objektů, jako jsou třeba nevyužívaná kasárna. Senioři, kteří zůstanou sami, pak při raketově rostoucích cenách nájmu končí i v zahrádkářských koloniích, na víc jim důchody nestačí.

„Je to bytová krize. Prvních 15 let po revoluci byla dlouhodobá spokojenost. Lidé byli uspokojeni nabídkou státních a družstevních bytů. Byl tu velký zásobník bytů, na počet obyvatel. Stavělo se 43 tisíc bytů ročně, ale také až 70 tisíc. Od roku 1996 se staví asi 25 tisíc bytů ročně, tedy o něco více než polovina. Z toho větší polovinu tvoří rodinné domy na venkově, ten zbytek, to je vlastně nic,“ řekl Taraba ve Studiu Blesk.

Na vině je z velké části dlouhé stavební řízení, které v případě paneláků trvá i 10 let. „Je to jeden z vážných faktorů, ale zdaleka ne jediný. Soukromý developer staví s cílem maximálního vrácení prostředků, nekouká se na dostupnost bytů. Pokud mají být dostupné například pro mladou generaci, nebo osamělé seniory, pak je to možné jen s použitím veřejných zdrojů,“ upozorňuje na těžkosti mimo jiné i místopředseda Rady seniorů.

Problém je tak i na straně obcí, které podle Taraby nejsou příliš aktivní, i když mají možnost vlastní výstavby ubytování pro své občany za výhodných podmínek. Mohou si například vzít půjčku s konstantním úrokem garantovaným státem. „Proč do toho jdou soukromníci, ale ne obce?“ diví se.

Celý článek najdete na Blesk.cz

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1