Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Odbory budou požadovat další růst platů, a to ještě pro letošní rok

Odbory budou požadovat další růst platů, a to ještě pro letošní rok

Odbory budou požadovat další zvýšení platů ve veřejném sektoru. O kolik a od kdy bude jasné až podle vývoje ekonomiky. Oznámil to dnes předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po jednání s ministryní financí v demisi Alenou Schillerovou (za ANO).

Platy se ve veřejných službách zvedaly naposledy před čtvrt rokem, tedy od listopadu. Učitelům tarif vzrostl o 15 procent, ostatním o deset procent. Lékaři a sestry dostali přidáno v lednu.

„Ujistili jsme, že budeme požadovat růst platů v letošním roce. Na požadavku se se svazy dohodneme podle vývoje ekonomiky. Nemáme zájem ze zvýšení platů dělat předvolební téma (před podzimními komunálními volbami), chceme proto začít vyjednávat brzy,“ uvedl Středula.

Loni odbory začaly s tehdejší vládou Bohuslava Sobotky (ČSSD) o růstu platů jednat na konci dubna. Letos by k jednacímu stolu předáci chtěli s ministry zasednout ještě dřív, a to už na přelomu března a dubna. Své požadavky chtějí prosazovat do střednědobého rámce rozpočtu. Zahájení jednání bude záviset na vzniku nové vlády, dodal Středula.

Školské odbory požadují, aby v roce 2020 výdělek učitelů dosahoval 130 procent průměrné mzdy, která v Česku za tři roky bude. Svůj záměr podpořily peticí za kvalitní vzdělávání, kterou podepsalo 23 tisíc lidí. Podle Středuly premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) odborářům odepsal. Slibuje kantorům v roce 2021 plat 46 tisíc korun a nepedagogickým pracovníkům 22 tisíc korun, upřesnil šéf ČMKOS. Dodal, že pokud se částka na takové přidání nepromítne do střednědobého rámce rozpočtu a do rozpočtů pro jednotlivé roky, nedá se slibům věřit.

Podle informačního systému o průměrném výdělku loni ve třetím čtvrtletí ve veřejném sektoru pracovalo 680 tisíc lidí. Průměrný plat dosahoval 30 tisíc korun a meziročně se zvýšil o 7,8 procenta. Polovina lidí vydělávala víc než 28 tisíc korun hrubého měsíčně.


 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1