Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Okamura ustál druhý pokus o odvolání z funkce. Znevažování holokaustu většině poslanců nevadí

Okamura ustál druhý pokus o odvolání z funkce. Znevažování holokaustu většině poslanců nevadí

Místopředseda sněmovny Tomio Okamura ustál druhý pokus o odvolání z funkce. Poslanci neschválili program mimořádné schůze, kterou iniciovala KDU-ČSL kvůli Okamurovým slovům o koncentračním táboře v Letech. Okamura v lednu v Mezinárodní den památky obětí holokaustu zpochybnil podmínky Romů internovaných v nacistickém zařízení.

Předseda lidoveckých poslanců Jan Bartošek v úvodu mimořádné schůze připomněl Okamurova slova pronesená v rozhovoru pro DVTV na konci ledna. „To, co zaznělo v průběhu lednového rozhovoru pro DVTV, bylo nemístné a neomluvitelné. Obzvlášť cynicky vyznívá skutečnost, že k tomu došlo na Mezinárodní den památky obětí holokaustu. Veřejné popření romského holokaustu nelze omluvit ani údajnou horečkou 39 stupňů,“ řekl Bartošek.

Bartošek připomněl, že tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu byly sběrné lágry, ze kterých lidé putovali do Osvětimi. „Podle historických dokladů nacisté vyvraždili 90 % českých Romů. To jsou fakta, ano, to je holokaust,“ řekl šéf lidoveckých zákonodárců. KDU-ČSL mimořádnou schůzi iniciovala.

„Pan Okamura si tento styl politiky vybral a má na něj právo, ale je třeba veřejně říct, že internace Romů v táboře byla přípravou na nacistické konečné řešení cikánské otázky,“ dodal Bartošek.

Předseda klubu ČSSD Jan Chvojka připomněl, že vězni v Letech trpěli nedostatkem jídla, nemocemi a úrazy a byli vystaveni násilí ze strany dozorců. „Genocida Romů byla jednou z nejvíce důkladně provedených genocid druhé světové války,“ řekl.

„Výroky stávajícího místopředsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury, které se týkaly koncentračního tábora v Letech u Písku, jsou, byly a vždycky budou v civilizované společnosti naprosto nepřijatelné,“ konstatoval. ČSSD podle Chvojky považovala za minimum, aby se Okamura na plénu za své výroky omluvil a vysvětlil je. Předseda SPD podle něj nemůže zastávat vrcholnou funkci.

Na obranu šéfa SPD vystoupil místopředseda hnutí Radim Fiala, který argumentoval tím, že Okamurovo uskupení dělá „politiku v národním zájmu a zájmu lidí“ a stalo se terčem politického boje. „Cílem je na SPD nalepit označení fašistické hnutí,“ řekl.

Hlasování o programu
Pro schválení programu hlasovalo nejprve 77 ze 176 přítomných poslanců, proti jich bylo 49. Hlasování zpochybnil předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. V dalším hlasování se vyslovilo pro konání schůze 78 ze 177 poslanců, proti jich bylo 41. Z poslanců nejsilnější frakce – hnutí ANO – konání schůze podpořil v obou hlasováních jen Rostislav Vyzula.

Fiala mluvil o „nálepkování“. To podle něj „je běžná součást a taktika neomarxistických globalistů. Neomarxismus je podstatou politiky elit evropské unie,“ vysvětlil Poslanecké sněmovně a lidovcům vytýkal kontakty se Sudetoněmeckým landsmanšaftem. „Dovolím si vám připomenout, že tito milí krajané jsou organizací skutečně založenou nacisty,“ prohlásil Fiala směrem k lidovcům.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek Okamurovi a jeho spolustraníkům v reakci vytknul, že se jen naprázdno „halí do české vlajky“, lžou a zaštiťují se křesťanskými hodnotami, ale ve skutečnosti jim o ně nejde. „Vás jsme nikdy neviděl, že byste se třeba byli poklonit památce českých parašutistů,“ řekl.

Poslanci po zhruba hodině výstupů kolegů s přednostním právem neschválili program mimořádné schůze. Bartošek poté řekl, že zásadní zodpovědnost ležela na hnutí ANO, které je ve sněmovně nejpočetnější. „Přijali jste zodpovědnost za to, že Českou republiku ve vysoké ústavní funkci bude reprezentovat člověk, který znevážil a zneuctil oběti holokaustu druhé světové války. Vyřiďte si to každý se svým svědomím,“ vzkázal.

Šéf SPD v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Ohradil se také proti vyjádřením, že zpochybňuje holokaust.

Okamura dál čelí kritice i ze strany národnostních menšin. Žádají zároveň, aby se prezident Miloš Zeman a premiér v demisi Andrej Babiš proti nenávistným výrokům namířeným proti celým skupinám obyvatel ČR ohradili. Ve společném prohlášení to uvedlo osm zástupců menšin v čele s tajemníkem vládní rady pro národnostní menšiny Milanem Pospíšilem. Nenávistné výroky některých členů SPD mohou přerůst ve fyzickou agresi a závažné incidenty, uvedli.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1