Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Olympijské parky v Brně a Ostravě navštívilo přes čtvrt milionu lidí

Olympijské parky v Brně a Ostravě navštívilo přes čtvrt milionu lidí

Olympijské festivaly v Ostravě a Brně navštívilo během 17 dnů téměř 259.000 lidí. V Brně přišlo na festival 157.271 návštěvníků, v Ostravě a čtyřech lyžařských areálech v Beskydech a Jeseníkách dohromady 101.624 lidí. ČTK to za pořadatele oznámili Petra Ivánková a Miloš Židík.

Areál kolem Pavilonu Z na brněnském Výstavišti nabízel možnost vyzkoušet si 34 olympijských i neolympijských zimních i letních sportů. Největší zájem byl podle Ivánkové o curling, biatlonovou střelnici a pumptrack a dnem s nejvyšší návštěvností byla sobota 17. února, kdy do areálu přišlo 23.165 lidí.

V Ostravě mohli lidé kromě festivalového areálu s 30 sporty u Ostravar Arény navštívit i Korejskou vesničku na Masarykově náměstí v centru města, kde mohli vidět ukázky korejské kultury a ochutnat korejská jídla.

Festival zavítal také do lyžařských středisek v Mostech u Jablunkova a Bílé na Frýdecko-Místecku a v Karlově pod Pradědem a Kopřivné v Malé Morávce na Bruntálsku. Přímo do areálu u haly přišlo celkem 72.010 lidí, do vesničky 11.063 a do lyžařských areálů dohromady 18.551.

Také v ostravské části festivalu byla dnem s nejvyšší návštěvností sobota 17. února, kdy všechny části navštívilo dohromady 15.679 lidí. Nejvytíženějším sportovištěm byl podle Židíka curling.

„Zimní edice Olympijského festivalu je jednou z nejpovedenějších akcí, které jsme měli možnost v posledních letech 'pod pěti kruhy' pořádat. Návštěvníci Olympijského festivalu opět ukázali, že Česko není zemí, která se dokáže semknout u sportovních úspěchů svých hrdinů pouze před televizní obrazovkou nebo v hospodách, ale především při aktivním sportu,“ uvedla manažerka projektu Naďa Černá.

Areály v Ostravě i Brně navštívila řada sportovních legend i úspěšní aktivní sportovci. V Brně to byli například bývalí hokejisté Jiří Holík a Jozef Golonka, asistent trenéra hokejových vítězů z Nagana 1998 Slavomír Lener, dvojnásobná olympijská vítězka ve vodním slalomu Štěpánka Hilgertová a po návratu z Koreje bronzová medailistka v snowboardcrossu Eva Samková. V Ostravě se mohli návštěvníci setkat se zlatým hokejistou z Nagana Davidem Moravcem nebo třemi vítěznými fotbalisty z letní olympiády v Moskvě v roce 1980 Jaroslavem Netoličkou, Vernerem Ličkou a Liborem Radimcem.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1