Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ombudsmanka: Policie na Zemanově setkání v Lipníku pochybila, zásah byl nepřiměřený

Ombudsmanka: Policie na Zemanově setkání v Lipníku pochybila, zásah byl nepřiměřený

Policie pochybila svým postupem proti protestujícím na setkání prezidenta Miloše Zemana v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku loni v listopadu. Vyplývá to ze zprávy ombudsmanky Anny Šabatové, která se postupem policie zabývala na podnět organizátorů protestu. Podle ombudsmanky nebyl důvod k zajištění zvukaře Jaroslava Hensla, zásah vůči němu byl nepřiměřený a policie jej navíc nepoučila o důvodech jeho zajištění. Zprávu ombudsmanky dnes ČTK poskytla organizátorka protestu Marie Šuláková.

„Policie pochybila, když pana Hensla zajistila. Policie je oprávněna zajistit osobu, která byla přistižena při jednání, jež má znaky přestupku, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat. Šetřením jsem nezjistila žádné skutečnosti, z nichž by mohla plynout důvodná obava, že pan Hensl bude v protiprávním jednání pokračovat," stojí ve zprávě ombudsmanky.

Šabatová vidí pochybení i v tom, že policisté zadrženého zvukaře nepoučili o právních důvodech zajištění a o jeho právech a povinnostech, ačkoliv tomu nebránily žádné okolnosti. „Policejní zásah vůči panu Henslovi byl s ohledem na počet zasahujících policistů, informace, které měla policie k dispozici, a sledovaný účel nepřiměřený,“ uvádí ombudsmanka. Za nezbytné nepovažuje ani natáčení organizátorů protestu, kteří stáli na okraji náměstí se vztyčenými červenými kartami, ze strany policie.

Na ombudsmanku se obrátili s žádostí o prověření postupu policie loni v listopadu sami organizátoři protestu. Nesouhlasili totiž se závěry policejního prezidia, podle něhož policisté postupovali oprávněně a v souladu s předpisy. „Domníváme se, že zásah byl nepřiměřený, vykazoval známky zbytečného zastrašování a neodpovídal principům demokratického právního státu,“ popsali tehdy organizátoři v zaslané žádosti.

Veřejná ochránkyně práv uvedla, že se svými závěry seznámila policejního prezidenta i ředitele krajského policejního ředitelství Olomouckého kraje a vyzvala je, aby se do 30 dnů vyjádřili ke zjištěným pochybením. Poté zváží další postup.

Incident se odehrál na náměstí v Lipníku nad Bečvou 8. listopadu loňského roku, kdy několik desítek lidí vyjadřovalo nevoli vůči prezidentovi s červenými kartami nad hlavou. Hensl skladbu pouštěl z okna v prvním patře domu na náměstí. Policisté dříve uvedli, že tím bránil shromáždění nepřístojným chováním, když rušil hlasitou hudební produkcí projev jednoho z účastníků shromáždění. Organizátoři se bránili, že mítink narušit nechtěli, o svých krocích včetně pouštění písně prý policisty informovali předem.

Zvukař se podle policistů dopustil hlasitým pouštěním písně Modlitba pro Martu přestupku proti právu shromažďovacímu, za což mu hrozí pokuta až 15.000 korun. Případ řeší přestupková komise v Lipníku nad Bečvou.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1