Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Osobnosti sepsaly provolání proti xenofobii. Podepsali se pod něj i bývalí poradci Václava Havla

Osobnosti sepsaly provolání proti xenofobii. Podepsali se pod něj i bývalí poradci Václava Havla

Proti xenofobii a šíření strachu z odlišnosti se staví provolání, které dnes představili jeho signatáři v Liberci. Kriticky se v něm vyjadřují i k prezidentovi republiky či tradičním demokratickým stranám. Text provolání podepsalo 15 osobností s různými profesemi a z různých sfér života společnosti, řekl jeden ze signatářů a náměstek primátora Liberce pro sociální oblast Ivan Langr.

Symbolicky se podle Langra k textu mohou přidat i další, prohlášení je na webu. Signatáři v něm například upozorňují na to, že šíření nepřátelství - zejména k odlišně se projevujícím menšinám - se postupně stává i jedním z významných témat politického souboje o hlasy voličů.

„Považujeme za alarmující, pokud se proti tomuto víru předvolebních kampaní neozývá varovný hlas z tradičních demokratických stran ani z úst vysokých ústavních činitelů, prezidenta republiky nevyjímaje. Ba co víc, jejich okázalé mlčení, či dokonce tichý souhlas - snad v obavě ze ztráty voličské přízně - rostoucí projevy extremismu jen legitimizují, podporují a pozvolna je činí normou,“ píše se v textu.

Mezi signatáři prohlášení jsou i dva bývalí poradci prezidenta Václava Havla, architekt Miroslav Masák a pedagog Jan Šolc. Prohlášení podepsali také například ředitelka libereckého divadla Jarmila Levko, ředitel liberecké zoo David Nejedlo, spisovatel Jaroslav Rudiš či raper Paulie Garand.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1