Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ostré sněmovní září. Výbor už ví, kdy se začne zabývat policejní žádostí o vydání komunisty Ondráčka

Ostré sněmovní září. Výbor už ví, kdy se začne zabývat policejní žádostí o vydání komunisty Ondráčka

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se začne zabývat žádostí policie o vydání poslance KSČM Zdeňka Ondráčka k trestnímu stíhání ve středu 5. září. ČTK to řekli předseda výboru Stanislav Grospič (KSČM) a jeho místopředseda Petr Gazdík (STAN). Výbor projednávání zřejmě přeruší a doporučení Sněmovně, jak hlasovat, vydá až na některé další schůzi.

Podle serveru Novinky.cz se případ týká Ondráčkových výroků o někdejším kandidátovi na prezidenta Michalu Horáčkovi. "Pan Ondráček, navzdory dokumentům, které jsem zveřejnil, mě označil za spolupracovníka StB (komunistické Státní bezpečnosti) a veksláka," uvedl Horaček ve středu na twitteru. Gazdík řekl ČTK, že potvrzené informace o obsahu policejní žádosti nemá a seznámí se s ní až příští týden.

Grospič uvedl, že bude mimo jiné zapotřebí stanovit zpravodaje k žádosti. "Musíme se dohodnout, co všechno budeme chtít, ale určitě budeme potřebovat a potřebujeme, aby dozorující státní zástupce nám umožnil, aby se s tou žádostí mohl seznámit i poslanec pan Zdeněk Ondráček, protože zatím je to ve fázi, kdy oni chtějí zahájit trestní řízení, čili ani on nemá možnost se seznamovat s tím spisovým materiálem," řekl Grospič.

Podle jednacího řádu rozhodne Sněmovna o žádosti policie na své první následující schůzi. "Musí to být zahájeno do nejbližší schůze Sněmovny, aby to na nejbližší schůzi Sněmovny mohlo být," uvedl Grospič. Pokud by výbor do té doby nestihl odhlasovat doporučení, podal by na schůzi Sněmovny informaci, schůze by pak tento bod přerušila.


Speciál INFO.CZ k srpnu 1968


"On to bude zajímavý precedentní případ, protože jestli je to opravdu jen toto, tak vlastně my budeme, a to se zatím příliš nedělo, definovat hranici poslanecké indemnity," řekl Gazdík. Poukázal na starší rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze tzv. poslaneckých trafik, podle kterého se poslanecká imunita vztahuje pouze na výroky ve Sněmovně. Dodal, že Ondráčkovy výroky, za které má být údajně stíhán, nebyly proneseny ve Sněmovně. "Navíc pan Horáček má možnost to řešit civilním řízením, takže tam bude otázka, jak se k tomu poslanci postaví," dodal Gazdík.

Ondráček obvinil v médiích koncem loňského roku během kampaně před lednovými prezidentskými volbami Horáčka ze spolupráce s StB. Horáček jakoukoli spolupráci s StB popřel a na Ondráčka podal začátkem tohoto roku trestní oznámení. Policie sice později vyšetřování odložila, ale podle serveru Novinky.cz státní zastupitelství policii případ vrátilo.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1