Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ostrý spor na vládě. „Pelikán je známý vítač, co se mstí. Měli bychom tu tisíce uprchlíků,“ udeřil Chovanec

Ostrý spor na vládě. „Pelikán je známý vítač, co se mstí. Měli bychom tu tisíce uprchlíků,“ udeřil Chovanec

„Chovanec asi spáchal trestný čin,“ tvrdí ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). „Je to vítač uprchlíků,“ kontruje ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Na vládě se dnes rozhořel spor ohledně přijímání uprchlíků. Jako rozbuška posloužil rozhovor pro deník Právo, v němž Chovanec promluvil o projednávání kvót. Podle jeho slov do podzimních sněmovních voleb Česko zřejmě žádného běžence nepřijme. V jedné z odpovědí si ale postěžoval, že neví, jak dnešní jednání vlády na toto téma dopadne, protože při tom minulém někteří „kolegové především z hnutí ANO se k tomu chovali takovým způsobem, že by bylo potřeba Evropě vyhovět“. Naráží tak na fakt, že EU hrozí sankcemi těm státům, které nebudou plnit kvóty pro relokování běženců.

Na svém twitterovém účtu se rychle ozval ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Chovanec podle něj asi spáchal trestný čin. Odkaz na rozhovor okomentoval slovy: „Projednávalo se v utajeném režimu, takže: 1. Chovanec lže a já nemůžu říct, jak to je. 2. Asi spáchal trestný čin podle par. 317“. Paragraf odkazuje na ohrožení utajované informace. Podle trestního zákoníku za jeho porušení hrozí až několikaleté odnětí svobody.

Ministr Chovanec ale nezůstal pozadu. „Představte si, že ministr Pelikán začal dnes za mými zády vykládat novinářům, že prý jsem mohl porušit zákon a vyzradit utajované skutečnosti,“ uvedl šéf resortu na svém facebookovém účtu. Za svůj odmítavý názor k přijímání běženců se prý nestydí a nebude ho tajit.

„Pan Pelikán je známý vítač a kdyby se Česká republika řídila podle jeho názorů, tak zde máme stovky, možná tisíce, ekonomických migrantů z Afriky i Asie. Chápu, že fabriky vůdce jeho hnutí by měly spoustu levné pracovní síly. Ale pro mne je důležitější náš občan a bezpečnost naší země,“ dodal Chovanec. Pelikán podle něj nedokáže získat „pro své vítačské plány potřebnou většinu, tak se aspoň mstí“.

Podle Chovance by vláda neměla ustoupit tlaku Evropské unie a nechat se dotlačit k plnění kvót na přerozdělování migrantů. Chovanec tvrdí, že by Česko raději mělo zaplatit milionové sankce, které mu za odmítavý postoj hrozí. Pokud se vláda rozhodne pro opak, je Chovanec připravený rezignovat na svoji funkci.

Česko v rámci kvót na přerozdělování uprchlíků v rámci EU přijalo pouhých dvanáct migrantů z požadovaných 2691.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1