Od včerejška platí v Národním parku Šumava nová zonace, tedy rozdělení přírody do různých stupňů ochrany. Stěžejní dokument, na který park čekal 25 let, byl v době projednávání předmětem vyostřené diskuse, kritiky mnoha politiků a dokonce i žaloby ze strany Jihočeského kraje. Ředitel NP Šumava Pavel Hubený ale v rozhovoru s INFO.CZ tvrdí, že se spor o Šumavu postupně uklidňuje. Přispět k tomu mohla podle něj i zkušenost ze současné kůrovcové kalamity.
O nové zonaci, tedy o tom, jaká část parku má být ponechána ryze přírodním procesům, se tady diskutovalo celé čtvrtstoletí. Některé politické strany si boj proti šumavské divočině dokonce dávaly do volebních programů. Domníváte se, že tahle vyostřená diskuse skončila?
Neskončila, ale určitě už není tak vyhrocená. Já osobně mám především nesmírnou radost z toho, že jsme se na nové zonaci všichni domluvili. Ono to také není žádné vítězství 10:0 pro přírodu, či chcete-li divočinu. Je to opravdu kompromis. Jestli příroda zvítězila, pak poměrem 10:9.
Například hnutí Duha sice kvituje dohodu o zonaci, ovšem stěžuje si na to, že ani tato dohoda nezaručuje ochranu před kácením na řadě přírodně cenných míst, třeba na svazích Smrčiny. Jak se dá tedy podle vás definovat kompromis, přijatelný pro přírodu i pro lidi?
V celé diskusi existovaly ze strany parku určité nepřekročitelné mantinely, například v podobě lanovky na Smrčinu, kterou park nemůže akceptovat. Na druhou stranu jsme čelili různým výpadům, že chceme nechat sežrat celou Šumavu kůrovcem. To, co z té diskuse nakonec vzešlo, je kompromis, který neporušuje žádná principiálně zásadní pravidla ochrany přírody na Šumavě a přitom je přijatelný i pro obce. Tak bych asi ten kompromis definoval.
