Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Otřesný případ v Kamenici nad Lipou: o týrané psy se už hlásí zájemci, solidarita je mimořádná

Otřesný případ v Kamenici nad Lipou: o týrané psy se už hlásí zájemci, solidarita je mimořádná

Minulý týden šokoval případ více než 200 týraných psů v Kamenici nad Lipou na Pelhřimovsku. O psy převážně malých plemen a jejich kříženců, kteří byli majitelce odebráni, se už hlásí lidé, kteří by je chtěli adoptovat. O zanedbaná zvířata se teď starají organizace, pomáhají i jednotlivci, uvedla Iva Raisová z organizace Dej Pac!, která se spolu s veterináři a policií účastnila zásahu. Policie případ prověřuje, zatím nepadlo obvinění. Státní veterinární správa (SVS) povede proti chovatelce správní řízení. 

V kamenickém domě bylo nalezeno 212 psů, byli v místech a v klecích, z nichž nebyly odklízeny výkaly. "Již při odebírání jevili známky onemocnění parazitálních, zánětů očí a uší, byli ve špatném výživovém stavu a podobně," uvedla SVS.

"Já jsem nikdy nic horšího neviděla," řekla Raisová k podmínkám, v nichž psi žili. Byli zamoření blechami, dlouhosrstí psi měli srst slepenou výkaly. "Když se ostřihaly ty nohy, které vypadaly jako takové hnědé válce slepených chlupů, tak se zjistilo, že tam jsou třeba čtyři centimetry přerostlé drápy," uvedla.

Podle SVS se chovatelka při zásahu psů vzdala. Náklady na péči o ně nesou dobrovolnické organizace, jež o ně pečují. Podle dostupných údajů jich je 17. Solidarita s týranými zvířaty ze strany veřejnosti je podle Raisové mimořádná. "Každý den nám volají lidi, dělají materiální sbírky. Myslím, že ostatní organizace jsou na tom stejně," řekla.

Azylové zařízení Dej Pac! sídlící v Častoníně na Pelhřimovsku se stará o 15 kamenických psů. K adopci už jich podle Raisové mohlo jít zkraje týdne pět šest, na facebooku si lidé mohou mimo jiné prohlédnout čivavy a jejich křížence i křížence jorkšíra a maltézského psíka. Nový domov by podle Raisové postupně mohli najít všichni, protože o tato malá plemena je zájem. "To ještě neznamená, že mohou hned odjet," podotkla. Pro adopci je stanoven postup, který v tomto zařízení předpokládá dvě návštěvy zájemce. Psi budou moci být předáni osvojitelům nejdříve během dvou tří týdnů.

Zájemci o adopci se hlásí i v útulku LOZ Písek, který přijal 12 psů z Kamenice nad Lipou, většinou čivavy. Přípravu na předání novým majitelům odhaduje Milana Macková z této organizace v řádů týdnů i měsíců. "My je dáme dohromady, ale musíme mít na to čas," uvedla.

Policie případ prověřuje kvůli podezření ze spáchání trestného činu zanedbání péče o zvíře z nedbalosti. SVS povede s chovatelkou řízení kvůli tomu, že nezajistila u 200 psů vakcinaci proti vzteklině a nenahlásila chov více než pěti fen. Za to je možné uložit pokutu do 20.000 korun. Veterináři předpokládají, že pokud policie ženu obviní a ta stane před soudem, bude jí zároveň s trestem uložen i zákaz chovu zvířat. Pokud by případ skončil mimo trestní stíhání, navrhla by SVS, aby ženě chov zakázal úřad obce s rozšířenou působností.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1