Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pád dítěte z vlaku: Svědek si všiml letícího předmětu. Dveře se otevřely až potom, tvrdí

Pád dítěte z vlaku: Svědek si všiml letícího předmětu. Dveře se otevřely až potom, tvrdí

Svědek, který vypovídá u olomouckého okresního soudu v případu pádu dítěte z vlaku, si prý nejprve všiml letícího předmětu z okna. Dveře se podle něj otevřely až potom. Popírá tak verzi žalobce, podle které mělo dítě vypadnout z nedovřených dveří vlaku. O pádu dítěte z okna se mluvilo i po nehodě, vyšetřování to nakonec vyloučilo. Před soudem se zodpovídá průvodčí a vlakvedoucí z usmrcení z nedbalosti, které podle žalobce nedohlédly na uzavření dvěří.

Neštěstí se stalo na trase z Luhačovic do Prahy na konci července 2016. Vlak podle obžaloby vyjel s neuzavřenými dveřmi. Kvůli zrychlování soupravy na trati mezi hlavním nádražím a Štěpánovem se dveře prudce a neočekávaně otevřely. Z nich vypadla dívka, když čekala na matku a sestru, které byly na WC, uvedl žalobce Jaroslav Rašendorfer. Do osudných dveří nastoupil na poslední chvíli poslední cestující, dveře po jeho nástupu však již podle obžaloby zkontrolovány nebyly.

Svědek František Petraš v osudnou chvíli roznášel cestujícím nápoje. Se svým svědectvím vystoupil již loni v srpnu, tehdy řekl, že viděl z okna letící předmět. Dnes své tvrzení zopakoval. "Stál jsem v chodbičce opřený o okno. Najednou se něco mihlo kolem vlaku, myslel jsem, že někomu vypadla taška. Viděl jsem otevřené dveře vozu. Tam jsem našel ženu u toalety. Ptal jsem se, jestli jí vypadlo zavazadlo, a ona odvětila, že jí vypadla dcera," uvedl Petraš.

Podle něj se dveře otevřely až poté, co ten "předmět" dopadl na zem. Teprve poté prý slyšel ránu. "Domníval jsem se, že to byl pád toho zavazadla, ale to je nesmysl, to už bylo hrozně daleko. Domnívám se, že to byly ty dveře," uvedl Petraš. Podotkl, že v plné rychlosti otevřené dveře zavřel a šel hledat vlakvedoucí, v té chvíli někdo použil záchrannou brzdu. Podobně vypovídala dnes i jeho spolupracovnice, která prý zaslechla podivný zvuk, znělo to jako rána na střechu a poté se ozval hrozný křik. Až poté se ozvala podle ní rána od otevřených dveří. "Nejdřív byl křik, řev a až poté rána z otevřených dveří," vypověděla žena.

O vypadnutí dítěte z okna se mluvilo také těsně po nehodě, poté inspektoři upřesnili, že vypadlo ze dveří. Podle žalobce Jaroslava Rašendorfera verzi o pádu dívenky z okna vyloučil i její otec. "Vím, že v první fázi byla verze vypadnutí dítěte z okna. V tom kupé byly děti spatřeny, jak mávají při odjezdu vlaku. Seděl tam však otec a ten řekl, že děti odešly s matkou na WC," řekl již dříve žalobce.

Podle státního zástupce za tragédii, které se stalo na trase z Luhačovic do Prahy na konci července 2016, nese odpovědnost vlakvedoucí a průvodčí, které nedohlédly na řádné uzavření dveří. Obě svou vinu popřely, odmítly, že by šlo z její strany o laxnost či nedbalost. Obou žen se dnes zastal i strojvedoucí. "Ty dveře po kontrole byly zavřené. Když jsme vyjížděli z nástupiště, dvakrát jsem se s vlakem lámal, než jsem najel do rovné koleje. Kdyby byly dveře otevřené, už by se to projevilo," uvedl strojvedoucí s tím, že situaci kontroloval z okna.

Soud dnes vyslechl v neveřejné části také jednoho z rodičů oběti, výpověď se uskutečnila prostřednictvím videokonference. Náhradu škody po obžalovaných rodiče nepožadují, dráhy se s rodinou již mimosoudně vyrovnaly. Podle jejich zmocněnce mají zájem na řádném vyšetřování celé události a zejména toho, aby se podobná událost opakovala.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1