Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Palachův týden ve stínu Ondráčka: Policii nesmí hlídat „mlátička", vzkazují účastníci do sněmovny

Palachův týden ve stínu Ondráčka: Policii nesmí hlídat „mlátička", vzkazují účastníci do sněmovny

Sněmovní komisi pro dohled na Generální inspekcí bezpečnostních sborů (GIBS) nesmí podle účastníků setkání, které v roce 1989 zahájilo Palachův týden, vést komunistický poslanec Zdeněk Ondráček. Dnes se Dana Němcová se synem Davidem, Petr Placák a Jana Marcová (dříve Petrová) sešli po 29 letech znovu u pomníku svatého Václava. Kromě vzpomínek, ale vyjádřili i doporučení pro Sněmovnu, která má o novém šéfovi komise znovu rozhodovat ve středu.

Tehdejší disidenti připomněli, že Ondráček se o své minulosti u SNB a Veřejné bezpečnosti nechce bavit a nedistancoval se od ní. "Instalovat ho do čela sněmovního orgánu pro kontrolu policie je výsměchem našemu demokratickému systému. Je to pohrdání lidskou svobodou a lidskými právy i urážkou statisíců obětí represí komunistického režimu a všech těch, kteří se za cenu příkoří zasloužili o dnešní svobodnou společnost," četl Placák ze společného prohlášení.

O Ondráčkově zvolení do čela komise Sněmovna hlasovala už v polovině prosince. Původně bylo oznámeno jeho zvolení, po zpochybnění volebního kvora ale druhou volbou neprošel.

Několik původních účastníků setkání v pondělí 16. ledna roku 1989, na připomínku oběti Jana Placha, který se upálil jako nesouhlas se sovětskou invazí z roku 1968, se potkává na místě pravidelně. Pokládají květiny jako tehdy, kdy bylo na Václavském náměstí několik stovek lidí, čtrnáct jich bylo zatčeno. "Václav Havel stál tady stranou u stánku, vidím ho jako dneska. Sbalili ho taky," vzpomínala Marcová na účast pozdějšího prezidenta.

„Ačkoli všechna shromáždění měla pokojný charakter a svobodu shromažďování občanům zaručovala i tehdejší ústava, příslušníci pohotovostních útvarů policie tloukli demonstranty hlava nehlava, včetně starců, žen či nedospělých chlapců. Při záměrně brutálních policejních zásazích byly zraněny stovky lidí," píše se dále v prohlášení.

Zatýkání tehdy upoutalo pozornost kolemjdoucích, spontánně se vytvořilo početné shromáždění, které příslušnící Veřejné bezpečnosti rozháněli s použitím vodních děl, slzného plynu a obušků. Další demonstrace pokračovaly i v dalších dnech Palachova týdne. Ondráček byl jedním z policistů, který proti demonstrantům tehdy zasahoval a mluvil o tom v televizi.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1