Články odjinud

Památky, pivo i spílání Benešovi. Krajní pravice z Německa a Rakouska si dala sraz v Praze

Památky, pivo i spílání Benešovi. Krajní pravice z Německa a Rakouska si dala sraz v Praze

Krajní pravice z Německa a Rakouska si nedávno vyzkoušela, že Praha může být příjemným místem pro její schůze. Bez zájmu médií v české metropoli proběhl sněm buršáckých spolků, jejichž část má blízko k pravicovému extremismu. HlídacíPes.org o listopadovém setkání jako jediný informoval. Některé účastníky buršáckého zájezdu do Prahy se teď redakci povedlo identifikovat.

Německý buršácký svaz sezval do Prahy na víkend kolem 17. listopadu zástupce spolků z Německa i Rakouska. „Podobné případy, kdy buršáci vyjedou do sousední země, neznám,“ podivuje se expert na krajní pravici z Dokumentačního archivu rakouského odboje Bernhard Weidinger.

Praha se jako místo pro sněm hodila kvůli své výhodné geografické poloze mezi Bavorskem, Rakouskem a východem Německa, kde jsou buršáci výrazně aktivní. To ale zřejmě nebyl jediný důvod.

Studenti nebo extremisté?

„Praha je z pohledu buršáků nejstarším německým univerzitním městem,“ připomíná Weidinger s tím, že buršáci oficiálně fungují jako spolky akademiků. Totéž stojí i ve zmínkách o pražské akci přímo na facebookových profilech buršáckých spolků:

„Jednání svazu se konalo v Praze, místě založení nejstarší německé univerzity,“ píše na Facebooku buršácký spolek Münchener Burschenschaft Alemannia, který tento rok Německému buršáckému svazu předsedá.

Kdo jsou buršáci? Tradice jejich studentských spolků sahá v Německu až do počátku 19. století. Liberální tendence u řady z nich postupně vystřídal silný nacionalismus a antisemitismus.

V době třetí říše se jich řada přiklonila k nacismu. V Rakousku mají dodnes vliv v nejvyšší politice skrze stranu Svobodných, která je právě součástí rakouské vlády.

„Slušní“ hosté

Krajní pravice si pobyt v Praze podle fotografií a zmínek na Facebooku očividně užila. Nechyběla prohlídka města, projížďka lodí, ani posezení v hospodě nad českým pivem. Buršáků do Prahy dorazilo něco přes stovku. Během samotného jednání si poslechli například přednášku na téma „Analýza rizik a bezpečnostní politika“.

Buršáci si na akci pronajali historický Paspův sál v areálu pivovaru na Smíchově. Podle informací HlídacíPes.org dostali jeho provozovatelé na začátku buršáckého setkání od veřejnosti avízo, že si jejich prostory pronajala krajní pravice. Pronájem ale nezrušili s odkazem na to, že dokud se návštěvníci chovají slušně a v souladu se zákonem, nebudou nic podnikat.

HlídacíPes.org oslovil společnost F&B Catering, která akce v Paspově sále zajišťuje. Obchodní a marketingový manažer firmy Petr Fait ale jakýkoli rozhovor na toto téma odmítl. Společnost prý nesděluje žádné informace o svých klientech a obchodních záležitostech.

Například v Německu někteří majitelé restaurací či sálů odmítli poskytnout prostory pro akce strany Alternativa pro Německo, která má blízko ke krajní pravici, a tím i k některým buršáckým kruhům.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchInfografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchautor: Info.cz

Čí je to čepice?

Právě to může být podle Bernharda Weidingera další důležitý důvod, proč si buršáci tentokrát pro zasedání vybrali Prahu. Nikdo je tu nezná, nikdo jim nebude dělat problémy s pronájmem, a žádní aktivisté proti nim nebudou organizovat protesty. Přesně takhle – v tichosti – také celý výjezd do Prahy proběhl.

Weidinger se buršákům věnuje dlouhodobě a napsal o nich i šestisetstránkovou disertaci. I díky tomu dokázal podle fotografií zveřejněných na Facebooku částečně přiřadit účastníky pražského sjezdu k jednotlivým buršáckým spolkům.

„Fialová čapka patří vídeňskému buršáckému spolku Olympia. Ti, co kladou věnce v zelených čepicích, patří zřejmě k mnichovskému spolku Alemannia, žlutá čapka ukazuje na spolek Teutonia Wien,“ říká Weidinger s odkazem na typické buršácké stejnokroje.

To potvrzuje, že do Prahy přijeli na sraz jak buršáci z Německa, tak i z Rakouska. A především, že mezi nimi byli skutečně i příznivci krajní pravice. Právě vídeňské spolky Olympia a Teutonia řadí Weidingerovo dokumentační středisko – kromě řady dalších – k těm extremistickým.

Zrádné Benešovy dekrety

Na závěr pražského víkendu položili buršáci věnec ke hrobu neznámého vojína na Vítkově. Při projevu během shromáždění tam Prahu líčili jako město, kde Němci čelili kvůli své národnosti velkému útlaku, vyhnání i vraždám.

Mluvili také o „zrádných Benešových dekretech, o jejich jednoznačném bezpráví“, a připomínali miliony německých vyhnanců, kteří kvůli výsledkům 2. světové války museli opustit své domovy.

Když vzpomínali na německé oběti válek, vyzdvihli konkrétně například padlé z „kotle u Stalingradu“, tedy z bitvy, která se stala jednou z klíčových proher nacistického Německa během 2. světové války.

Na závěr všichni zazpívali píseň Der gute Kamerad z počátku 19. století, kterou zpívali už vojáci wehrmachtu v éře třetí říše a i dnes je stále slyšet v instrumentální verzi v německém bundeswehru. Kvůli její oblibě v éře hitlerovského Německa jde ale o skladbu minimálně spornou.

Vztah některých buršáckých spolků k období nacismu dobře ilustruje i letošní „kauza zpěvníček“ z Rakouska. Ve zpěvníku buršáckého spolku Germania z Vídeňského Nového Města (Wiener Neustadt) se objevila očividná narážka na holokaust a počet Židů zabitých během 2. světové války: „Šlápněte na plyn, ať uděláme sedm milionů“.

INFOGRAFIKA DNE: Velitelé gestapa v ProtektorátuINFOGRAFIKA DNE: Velitelé gestapa v Protektorátuautor: Info.cz

Věnec může přinést každý

Národní památník na Vítkově, kde buršáci položili věnec a pronesli zmiňovanou řeč, je tradičním místem slavnostních a pietních shromáždění spojených s českou historií. Budovu spravuje Národní muzeum. Podle ředitele muzea Michala Lukeše může věnec k soše Jana Žižky položit kdokoli.

„Je to veřejný prostor a my tam ani nějaká pravidla jako omezování průchodu nebo příchodu dávat nemůžeme,“ říká. Jiné by to prý bylo v případě, pokud by muzeum vědělo o sporné akci s předstihem.

„Pokud bychom se dopředu dozvěděli, že se tam chystá něco, co hraničí s právem, tak to potom musíme řešit s příslušnými orgány, ale ne my jako Národní muzeum,“ dodává ředitel.

Buršáci podle něj nebyli v poslední době jedinou kontroverzní skupinou, která položila na Vítkově věnec. Před několika lety sem dorazili i motorkáři z klubu Noční vlci, známí svou blízkostí k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Text vyšel původně na webu HlídacíPes.org. Publikujeme ho se souhlasem redakce.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud