Památník romského holokaustu v Letech stát platit nebude, peníze na něj půjdou z norských fondů | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Památník romského holokaustu v Letech stát platit nebude, peníze na něj půjdou z norských fondů

Památník romského holokaustu v Letech stát platit nebude, peníze na něj půjdou z norských fondů

Památník romského holokaustu v místě bývalého vepřína v Letech u Písku nebude platit stát. Na besedě v Letech pořádané Muzeem romské kultury to dnes řekl náměstek ministra kultury René Schreier. Potvrdil, že památník bude hrazen z takzvaných norských fondů.

Stát zaplatí demolici vepřína včetně odstranění ekologické zátěže a rekultivace. Demolice bude stát 117 milionů Kč, ministerstvo kultury chce částku převést do svého letošního rozpočtu z vládní rozpočtové rezervy.

„Na budování (památníku) se penězi stát podílet nebude,“ řekl Schreier. Na památník chce přispět Norsko milionem eur (asi 25 milionů Kč).

Vepřín má být do konce roku zbourán. V areálu se nejdřív uskuteční za 1,5 milionu dvouměsíční archeologický průzkum, který začne v květnu. V létě chce Muzeum romské kultury, které areál převzalo, stanovit kritéria výtvarně-architektonické soutěže na podobu budoucího pietního místa a návštěvnického centra. V areálu bývalého vepřína by mělo být návštěvnické centrum s expozicí, s vystavenými archeologickými nálezy a přednáškovým sálem pro školy a skupinové výpravy.

Setkání v kulturním domě, kde se sešlo asi 100 lidí, začalo minutou ticha za oběti romského holokaustu. „Chceme nastínit místním, že máme velký zájem s nimi spolupracovat a zapojit obec do našich plánů,“ řekla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Organizátoři přiblížili podobu památníků holokaustu a pietní úpravu někdejších koncentračních táborů v Německu.

Archeolog Pavel Vařeka představil výsledky dosavadního průzkumu v místě, který odkryl dosud méně než procento z rozlohy tábora na pozemcích obce. Pozůstatky tábora se zachovaly podle Vařeky překvapivě dobře.

„Tábor můžeme přesně lokalizovat, zkoumat jeho jednotlivé části. Dalším překvapivým zjištěním bylo, že tábor byl zlikvidován způsobem, že dřevěné baráky byly zapáleny, všechno bylo spáleno, byť je to v rozporu se svědectvím písemných pramenů. A v buňkách, které jsme zkoumali, byly uloženy osobní věci vězňů, součásti oděvů. Je to jedinečný hmotný záznam, umožňuje nahlédnout do každodenního života v táboře,“ řekl Vařeka.

Vepřín převzalo v dubnu Muzeum romské kultury od firmy Agpi. Vepřín o rozloze 7,1 hektaru se stavěl od roku 1972, ve 13 halách bylo 13.000 zvířat. O výkupu a vzniku pietního místa se mluvilo přes 20 let.

„Necítíme žádnou zášť k obci, jak si někteří mysleli, když jsme několik let za sebou blokovali vstup do prasečí farmy. Jsem rád, že konečně můžeme uctít kulturní památku, že když zafouká vítr, tak se neudusíme smrady nebo se někdo nepozvrací jako moje dcerka před dvěma lety, když jsem ji tam vzal,“ řekl v debatě pozůstalý po obětech tábora v Letech Josef Miker.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.