Články odjinud

Památník romského holokaustu v Letech stát platit nebude, peníze na něj půjdou z norských fondů

Památník romského holokaustu v Letech stát platit nebude, peníze na něj půjdou z norských fondů

Památník romského holokaustu v místě bývalého vepřína v Letech u Písku nebude platit stát. Na besedě v Letech pořádané Muzeem romské kultury to dnes řekl náměstek ministra kultury René Schreier. Potvrdil, že památník bude hrazen z takzvaných norských fondů.

Stát zaplatí demolici vepřína včetně odstranění ekologické zátěže a rekultivace. Demolice bude stát 117 milionů Kč, ministerstvo kultury chce částku převést do svého letošního rozpočtu z vládní rozpočtové rezervy.

„Na budování (památníku) se penězi stát podílet nebude,“ řekl Schreier. Na památník chce přispět Norsko milionem eur (asi 25 milionů Kč).

Vepřín má být do konce roku zbourán. V areálu se nejdřív uskuteční za 1,5 milionu dvouměsíční archeologický průzkum, který začne v květnu. V létě chce Muzeum romské kultury, které areál převzalo, stanovit kritéria výtvarně-architektonické soutěže na podobu budoucího pietního místa a návštěvnického centra. V areálu bývalého vepřína by mělo být návštěvnické centrum s expozicí, s vystavenými archeologickými nálezy a přednáškovým sálem pro školy a skupinové výpravy.

Setkání v kulturním domě, kde se sešlo asi 100 lidí, začalo minutou ticha za oběti romského holokaustu. „Chceme nastínit místním, že máme velký zájem s nimi spolupracovat a zapojit obec do našich plánů,“ řekla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Organizátoři přiblížili podobu památníků holokaustu a pietní úpravu někdejších koncentračních táborů v Německu.

Archeolog Pavel Vařeka představil výsledky dosavadního průzkumu v místě, který odkryl dosud méně než procento z rozlohy tábora na pozemcích obce. Pozůstatky tábora se zachovaly podle Vařeky překvapivě dobře.

„Tábor můžeme přesně lokalizovat, zkoumat jeho jednotlivé části. Dalším překvapivým zjištěním bylo, že tábor byl zlikvidován způsobem, že dřevěné baráky byly zapáleny, všechno bylo spáleno, byť je to v rozporu se svědectvím písemných pramenů. A v buňkách, které jsme zkoumali, byly uloženy osobní věci vězňů, součásti oděvů. Je to jedinečný hmotný záznam, umožňuje nahlédnout do každodenního života v táboře,“ řekl Vařeka.

Vepřín převzalo v dubnu Muzeum romské kultury od firmy Agpi. Vepřín o rozloze 7,1 hektaru se stavěl od roku 1972, ve 13 halách bylo 13.000 zvířat. O výkupu a vzniku pietního místa se mluvilo přes 20 let.

„Necítíme žádnou zášť k obci, jak si někteří mysleli, když jsme několik let za sebou blokovali vstup do prasečí farmy. Jsem rád, že konečně můžeme uctít kulturní památku, že když zafouká vítr, tak se neudusíme smrady nebo se někdo nepozvrací jako moje dcerka před dvěma lety, když jsem ji tam vzal,“ řekl v debatě pozůstalý po obětech tábora v Letech Josef Miker.