Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Péče o nemocné příbuzné už nebude zadarmo. Senátem prošlo zavedení tříměsíčního placeného volna

Péče o nemocné příbuzné už nebude zadarmo. Senátem prošlo zavedení tříměsíčního placeného volna
 

Lidé dostanou možnost čerpat až tříměsíční placené ošetřovatelské volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Senát dnes schválil vládní novelu o nemocenském pojištění, která volno uzákoní. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidentovi Miloši Zemanovi. Z nemocenského pojištění by tito lidé dostávali ošetřovné v podobě 60 procent základu svého příjmu.

Ošetřovatelské volno bude podle předlohy podmíněno souhlasem zaměstnavatele. Nesouhlas s jeho poskytnutím bude moci ale zaměstnanci dát pouze v případě vážných provozních důvodů.

Zavedení nové dávky kritizovala Hospodářská komora, podle níž zatíží zaměstnavatele a může ochromit výrobu v některých provozech. Komora očekává také to, že někteří lidé budou ošetřovatelskou zneužívat.

Horní komora se s předlohou vypořádala rychle, širší diskuse se nevedla. Novelu podpořilo 51 ze 72 přítomných senátorů, proti jich bylo pět. Ostatních 16 členů horní komory se hlasování zdrželo.

Ošetřovatelské volno by mohlo podle vládní novely trvat až 90 dnů, členové rodiny by se na něm mohli střídat. Starat se budou moci manžel nebo registrovaný partner ošetřovaného člověka, příbuzní v přímé linii, sourozenci, druzi nebo družky žijící s ošetřovaným ve společné domácnosti i další příbuzní, například i tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta, strýc nebo jejich manžel, registrovaný partner či druh.

Volno by si mohli vzít lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici. Předloha bude účinná od devátého měsíce potom, co vyjde ve sbírce, tedy zhruba od poloviny příštího roku.

Ministerstvo práce a sociálních věcí spočítalo, že dopady ošetřovatelského volna na státní rozpočet budou asi 1,84 miliardy korun ročně. Odhadem o dalších 242 milionů korun by přišel systém veřejného zdravotního pojištění. Naopak asi 900 milionů korun by veřejné rozpočty podle důvodové zprávy ušetřily na financování pobytu v lůžkových zařízeních pečovatelských služeb.

Dlouhodobé ošetřovné: Kdo na něj má nárok a jak zažádat? Čtěte zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1