Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pelikán zbavil žalobce Zemana mlčenlivosti, může vypovídat o únicích z policejních spisů

Pelikán zbavil žalobce Zemana mlčenlivosti, může vypovídat o únicích z policejních spisů

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) se nakonec rozhodl zbavit mlčenlivosti nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Učinil tak poté, co mu dnes sněmovní komise pro vyšetřování úniku informací z vyšetřovacích spisů objasnila důvody, proč chce žalobce vyslechnout. Pelikán to po výpovědi před komisí řekl novinářům.

„Konečně jsem se dozvěděl, v jakém rozsahu a proč potřebuje (komise) zbavit pana nejvyššího státního zástupce mlčenlivosti, takže jsem do protokolu to učinil, abych to dále neprotahoval,“ uvedl Pelikán.

Ministr původně odmítal Zemana zbavit mlčenlivosti pro výslech před komisí. Zdůvodňoval to tím, že žádost komise nebyla řádně zdůvodněna podle zákona o státním zastupitelství. Předseda komise Martin Plíšek (TOP 09) namítal, že další svědci byli na základě podobných žádostí jinými nadřízenými mlčenlivosti zbaveni a obvinil ministra z obstrukce.

Pelikán uvedl, že si záležitost objasňovali zhruba polovinu času, kterou na komisi strávil. „Mám radost, že jsme si to vysvětlili,“ uvedl. „Díky tomu mám dobrý pocit, že jsem tu nebyl zbytečně," dodal s tím, že ohledně sdělených opatření proti úniku informací ze spisů se ho komise na nic neptala. S Pelikánem chtěla komise podle jejího předsedy Martina Plíška (TOP 09) probrat ministrův pohled na kontrolní nástroje ve vztahu k neoprávněnému nakládání s vyšetřovacími spisy a opatření.

Komise už dnes vyslechla bývalého šéfa protimafiánského útvaru Roberta Šlachtu, který odmítl, že by informace z vyšetřovacích spisů unikaly z útvaru pod jeho vedením. Podobně se pak vyjádřila také pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, pokud by šlo o případné úniky ze státního zastupitelství.

Komise vznikla hlavně kvůli uniklým nahrávkám rozhovorů bývalého novináře Mladé fronty Dnes (MfD) Marka Přibila s Babišem, na kterých mluvili o zveřejňování kompromitujících materiálů. Někdejší vicepremiér Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které MfD spadá. Babiš nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti své osobě. Podal kvůli nim trestní oznámení, které ale policie odložila. Babiš i Přibil již dříve odmítli, že by měli k dispozici takzvané živé spisy, tedy spisy z vyšetřovaných kauz.

Komise má prověřit, zda nebyl porušen zákon v souvislosti s tím, že měl někdo možnost neoprávněně získávat spisy orgánů činných v trestním řízení. Má se zaměřit i na to, zda někdo takto získané informace nezneužil k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci demokratického právního státu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1