Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pellegrini, Babiš a dvojník Masaryka společně otevřeli brněnskou Re:publiku

Pellegrini, Babiš a dvojník Masaryka společně otevřeli brněnskou Re:publiku

Otevřením bran brněnského výstaviště začal dnes krátce po poledni festival Re:publika, který připomíná 100. výročí Československa a 90 let existence veletržního areálu. Kolona historických vozidel přivezla dvojníka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, před výstavištěm už čekaly v sluneční výhni stovky lidí, kteří se po otevření bran nahrnuli dovnitř. Výstaviště ale není dnes odpoledne přeplněné, areál by bez problémů zvládl i větší nápor.

Slavnostního zahájení se zúčastnili také premiéři Česka a Slovenska Andrej Babiš (ANO) a Peter Pellegrini. Podle politiků jsou vztahy obou zemí nadstandardní. Babiš je přirovnal k bývalým manželům, kteří spolu vycházejí lépe než před rozvodem. Soužití a mírové rozdělení Čechů a Slováků by mohlo sloužit jako příklad všem národům světa, řekl Pellegrini.

Slovenský premiér zmínil, že právě v Brně žije, studuje a pracuje mnoho Slováků. Podle brněnského primátora Petra Vokřála (ANO) může město hrát roli mostu mezi oběma státy. Hejtman Bohumil Šimek (ANO) vyjádřil přání, aby festival Re:publika ukázal úspěchy Čechů a Slováků v uplynulých 100 letech. "Aby byli hlavně mladí hrdí na to, co se dokázalo," uvedl Šimek.

Festival spojuje umění, techniku, design, sport i zábavu. Má rozpočet 128 milionů korun a potrvá do 17. června, pořadatelé očekávají několik stovek tisíc návštěvníků.

Ještě před otevřením bran vystoupila před areálem například Ústřední hudba Armády ČR se souborem Ondráš, defilovaly čtyři stovky hasičských praporečníků a zazněly hymny obou zemí. Program uvnitř areálu potrvá až do večera, zazpívají například Tomáš Klus a Jana Kirschner.

Lidé se hned po otevření bran rozešli například do pavilonů věnovaných historii a současnosti sportu nebo do expozice Avant Garde plné designu. "Jde o jednu z největších nebo vůbec největší výstavu designu, která byla v Československu udělaná od výstavy soudobé kultury v roce 1928. Pavilon má 5500 metrů čtverečních," řekl ředitel Moravské galerie Jan Press. Uvnitř je třeba obří prolézačka v podobě Masarykovy hlavy od Maxima Velčovského.

Na prostranství pod věží výstaviště lidé najdou instalaci Krištofa Kintery Standarta. Výkonná turbína míří na vlajky na stožárech. Nejde však o standarty zemí a států, ale o prapory, které jednoduše vyjadřují důležité hodnoty - třeba lásku. V Re:lax zóně si zájemci mohou vyzkoušejí pět desítek sportů s historickým i současným vybavením. Navíc si prohlédnou mimořádné exponáty, třeba tretry olympioničky Dany Zátopkové. Večer je na programu světelná show.

Expozice a programy festivalu Re:publika jsou zdarma. Výjimkou je přidružená výstava devíti pláten Slovanské epopeje a plakátů Alfonse Muchy. Zpoplatněná jsou také jednotlivá představení přehlídky středoevropských baletních souborů, jedné z největších, které se v Česku dosud uskutečnily.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1