Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Petici proti Ondráčkovi podepsalo téměř čtyřicet tisíc lidí. Protesty se mohou opakovat, tvrdí organizátoři

Petici proti Ondráčkovi podepsalo téměř čtyřicet tisíc lidí. Protesty se mohou opakovat, tvrdí organizátoři

Petici proti zvolení komunistického poslance Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) podepsalo skoro 40.000 lidí. Občané si podle organizátorů nenechají líbit pohrdání demokratickými hodnotami a jsou připraveni vyjádřit svůj nesouhlas znovu.

I když Ondráček v úterý na funkci sám rezignoval, aktivisté den poté předali petiční archy s podpisy do Poslanecké sněmovny, aby vlnu protestů symbolicky uzavřeli. Ohlasy, které jsme po pondělních demonstracích dostali od účastníků i organizátorů demonstrací, navíc jasně svědčí o tom, že jsou občané připraveni tento nesouhlas vyjádřit znovu, pokud to bude nutné. Stejně jako my organizátoři, doplnil další člen organizačního týmu Vojtěch Otevřel.

Zhruba polovina sesbíraných podpisů pochází z demonstrace na Václavském náměstí, kde se sešlo podle analýzy dat operátora T-Mobile kolem 25.000 lidí, ostatní jsou z protestů v 16 dalších městech i od občanů, kteří je jednotlivě posílali. Ohlas protestů napříč republikou podle Otevřela svědčí o tom, že dělení země na Prahu a zbytek je pouhá manipulace ze strany některých politiků. Máme obrovskou radost jak ze síly, kterou tím česká občanská společnost prokázala, tak z civilního průběhu protestů. V obojím spatřujeme jak naději do budoucna, tak intenzivní signál směrem k politické reprezentaci, že česká veřejnost si ve svém čele nepřeje nejen komunisty, ale ani představitele dalších extrémních názorových proudů, dodal Otevřel.

Na facebooku už jiní lidé svolali v Praze další protest na pondělí 12. března. Tentokrát se lidé sejdou u sochy svatého Václava, odkud se mají v průvodu vydat k sídlu KSČM v nedaleké ulici Politických vězňů.

Ondráček, který se před listopadem 1989 jako příslušník tehdejšího Sboru národní bezpečnosti podílel na potlačování demonstrací proti komunistickému režimu, byl do čela komise zvolen Sněmovnou na třetí pokus minulý pátek. Volba vzbudila mezi politiky i veřejností kontroverze jak kvůli jeho minulosti, tak pro jeho současný postoj k ní. Ondráček prohlásil, že působení u komunistické policie nelituje.

V úterý se funkce předsedy komise vzdal, a předešel tak hlasování o svém odvolání, které chtěla prosadit většina sněmovních stran. Řekl, že neodstupuje kvůli "pár křiklounům" v ulicích, ale kvůli obavám o bezpečnost své rodiny. Své kritiky ze středopravicových stran nazval demokratickou žumpou.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1