Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Piráti chtějí nižší limit pro vstup do Sněmovny. Metnar to odmítá

Piráti chtějí nižší limit pro vstup do Sněmovny. Metnar to odmítá

Piráti chtějí snížit hranici pro vstup volební strany do Sněmovny z pěti na čtyři procenta. Navrhli tak dnes upravit volební novelu, která má především omezit chybovost při sčítání voličských hlasů. Zároveň doporučili zrušit zvyšující se limit pro koalice. Ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) to odmítnul jako neprodiskutovanou zásadní změnu. Sněmovna o novele rozhodne v příštích týdnech.

„Není to vhodné pro tak zásadní změnu, neproběhla diskuse napříč celým politickým spektrem,“ zdůvodnil ministr svůj nesouhlas se snahou Pirátů. Podle poslankyně ANO Zuzany Ožanové odmítl podobné snahy i sněmovní ústavně právní výbor, který novelu předjednal.

Mikuláš Ferjenčík (Piráti) návrhy obhajoval s tím, že v lidnatějších krajích už nyní k zisku poslaneckých mandátů stačí méně než čtyři procenta hlasů, zatímco v méně lidnatých je tomu naopak. Jako příkladu uvedl Zelené, jimž v roce 2006 nestačilo v Libereckém kraji k poslaneckému křeslu 9,5 procenta hlasů, ale v Moravskoslezském kraji za poloviční zisk hlasů mandát získali.

Piráti kvůli integraci stran chtějí také zrušit ustanovení, podle něhož by koalice musely získat nejméně dvojnásobek hlasů v porovnání s jednotlivými stranami. Podle Ferjenčíka jsou dosavadní podmínky „diskriminační a v rozporu s poměrným volebním systémem.“

Podobně lidovci ústy Marka Výborného navrhli snížit limit pro koalice na původní výši před volebními změnami z dob opoziční smlouvy. Dvoučlenná koalice by tak potřebovala sedm procent místo nynějších deseti. Lidovci chtějí znovu zavést původní systém přepočtu hlasů na mandáty, neboť nynější podle nich v rozporu se zásadou rovnosti voličských hlasů zvýhodňuje velké strany. Zatímco na jednoho poslance ANO loni bylo třeba 19.232 hlasů, STAN na jednoho poslance potřeboval 43.693 hlasů, uvedl Výborný. Připomněl, že volební systém je předmětem senátorské stížnosti k Ústavnímu soudu.

Vláda novelu připravila v souvislosti s problémy při loňských sněmovních volbách. Nejvyšší správní soud totiž ve Středočeském kraji přepočítal výsledky hlasování kvůli špatně započítaným přednostním hlasům pro kandidáty ODS. Mandát tak nakonec získal starosta Líbeznic Martin Kupka namísto někdejšího ministra zemědělství Petra Bendla.

Vláda kvůli tomu navrhla, aby představitelé volebních komisí museli povinně na školení, jak hlasy správně sčítat. Metnar odmítl návrh poslankyně TOP 09 Heleny Langšádlové, aby ministerstvo vnitra do týdne od vyhlášení výsledků voleb namátkově u jednoho procenta okrsků výsledky hlasování přepočítalo. Podpořil naopak návrh Heleny Válkové (ANO), která chce umožnit v komunálních volbách hlasovat i cizincům, kteří v obci bydlí přechodně, nejen trvale.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1