Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Piráti chtějí ohlídat rizika. Navrhují náročnější podmínky pro referendum o EU i ústavních změnách

Piráti chtějí ohlídat rizika. Navrhují náročnější podmínky pro referendum o EU i ústavních změnách

Piráti budou v debatě o návrhu zákona o obecném referendu prosazovat zavedení dvou typů všelidových referend, přičemž náročnější podmínky navrhují pro rozhodování o ústavních změnách a Evropské unii, aby předešli zneužití tohoto nástroje. Platnost a závaznost ústavního referenda by vznikla za předpokladu souhlasu šedesáti procent většiny hlasujících, občanská iniciativa by vyžadovala dvakrát víc podpisů než u běžného referenda, informovala dnes mluvčí strany Karolína Sadílková.

Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka dvě úrovně referend zabezpečí, že se zavedení možnosti všelidového rozhodování nezvrhne v hazard s demokracií. Před tím varují v souvislosti s návrhem, jak ho Sněmovně předložilo hnutí SPD, Starostové a nezávislí. Dnes vyzvali ostatní parlamentní strany, aby odmítly nebezpečný návrh hned v zárodku v prvním čtení. „O zavedení celostátního referenda by měla začít jednat ústavní komise - základem ale rozhodně nemůže být návrh z dílny SPD,“ uvedli v tiskové zprávě.

Celostátní referendum by podle STAN mělo přijímat rozhodnutí jen zásadního významu a velmi výjimečně. Rozhodně by se nemělo týkat návrhů zákonů a už vůbec ne zákonů ústavních. Navíc musí mít referendum jasné kvórum účasti, aby bylo platné.

Aby předešli možným komplikacím, navrhují Piráti, aby v ústavním referendu občané mohli poprvé rozhodovat s odstupem několika let. „Aby se nejdřív sžili s pravidly běžných referend. Prvky přímé demokracie je třeba zavádět postupně,“ myslí si. O parametrech normy, jejíž návrh předložilo hnutí SPD, jednali v úterý se zástupci hnutí ANO, SPD a KSČM. S účastníky jednání se rozcházejí například v počtu podpisů nutných pro vypsání referenda. Zatímco SPD je pro hranici 100 000 hlasů, podle hnutí ANO by to měl být až osminásobek. Podle Pirátů by občanská iniciativa měla vyžadovat 100 000 až 250 000 hlasů. O této hranici uvažují i komunisté.

Platnost a závaznost referenda vznikne podle návrhu Pirátů za předpokladu souhlasu nadpoloviční většiny hlasujících. „Kvórum hlasů pro nemá být přemrštěné, aby nebyla referenda zbytečně neplatná,“ uvedla Sadílková. Příkladem běžného referenda by podle Pirátů měly být otázky každodenního života, jako je zákaz kouření v restauracích nebo vnitropolitické záležitosti typu odvolání prezidenta.

Podle účastníka úterní schůzky Mikuláše Ferjenčíka by měl prováděcí zákon upravovat například i přístup do veřejnoprávních médií, aby informace, které občané získají před hlasováním byla vyvážené, pravdivé a aktuální. „Plánujeme také změnu kvóra. Občané s negativním stanoviskem dnes váhají, zda se mají místního referenda zúčastnit nebo zůstat doma. Referendum je totiž neplatné, pokud se dostaví méně než 35 procent občanů. Kvórum místo toho chceme navázat na hlasy pro návrh. Pro zajištění vysoké účasti u referenda prosazujeme souběh termínů referend a voleb,“ uvedl.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1