Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Plaga nařídil přehodnotit maturitní test z češtiny. Byla v něm chyba, 113 žáků nakonec nepropadne

Plaga nařídil přehodnotit maturitní test z češtiny. Byla v něm chyba, 113 žáků nakonec nepropadne

V maturitním testu z češtiny byla chyba, kvůli které ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) rozhodl o přehodnocení výsledků státní maturity. V jedné z otevřených otázek totiž byly dvě možné správné odpovědi namísto avizovaného jediného správního řešení. Cermat nyní některým žákům vystaví nová vysvědčení a nové výpisy testů. Oprava pomohla 147 žákům. Ministerstvo o tom informovalo na svém webu. Chybu měl Cermat na jaře také v testech jednotných přijímacích zkoušek.

V úterý se Plaga sejde s ředitelem Cermatu Jiřím Zíkou a bude od něho „důrazně požadovat“ vysvětlení, jak mohlo k chybě dojít, uvedl úřad. Podle serveru Týden.cz se ministr chystá Zíku odvolat.

„Celkem 113 žáků díky změně hodnocení nepropadne v testu a jejich výsledek se změní na 'uspěl'. U dalších 34 žáků se změnou bodového hodnocení zlepší známka o stupeň. Uvedená chyba nás velmi mrzí a omlouváme se za ni žákům a školám,“ uvedl Plaga. Všichni dotčení žáci podle něj dostanou opravené výsledky nejpozději do úterý.

Změna hodnocení se týkala úlohy, ve které měli žáci doplnit slovo do ustáleného slovního spojení „... růže přináší“. Po projednání ve všech validačních komisích uznával Cermat jako správnou odpověď slovo „trpělivost“, tedy ustálené slovní spojení „trpělivost růže přináší”. Po konzultaci se členy Nezávislé odborné komise pro maturitní zkoušky ale Plaga rozhodl o přehodnocení testu s tím, že správná odpověď může být i okrajově užívané „čas růže přináší“.

Druhou správnou možnost napsalo v testu 4301 žáků. Úloha bude automaticky zkontrolována a přehodnocena u všech žáků, tedy nejen u těch, kteří žádali o přezkoumání výsledku testu, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.

Chyba byla letos na jaře i v testech jednotných přijímacích zkoušek na maturitní obory středních škol, které rovněž organizuje Cermat. Týkala se otázky z češtiny, kde měli studenti ze čtyř slov najít to, jehož kořen se skládá ze čtyř hlásek. Správně bylo slovo zabručeli a později se zjistilo, že byla správně i další možnost ve slově rozběhla. Kořen tohoto slova obsahuje jen tři písmena, ale čtyři hlásky, jelikož tam je e s háčkem. Chyba v testu pomohla k přijetí na osmileté gymnázium dvěma žákům, kteří původně neuspěli.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1