Platí Zemana Rusové? The New York Times píší o ruském vlivu v Česku | info.cz

Články odjinud

Platí Zemana Rusové? The New York Times píší o ruském vlivu v Česku

Kupuje si Kreml českého prezidenta Miloše Zemana? Takovou otázku řeší prestižní americký list The New York Times. Jeho moskevský korespondent Neil MacFarquhar podrobně rozebírá vazby mezi českou hlavou státu a Ruskem a snaží se rozluštit, zda je vřelý vztah zaplacený, nebo jen Zeman svými postoji odráží nálady v české společnosti. Podrobně se list věnuje zejména postavě hradního ekonomického poradce Martina Nejedlého. 

„V České republice se vedou spory o velikosti vlivu, jaký má Kreml na prezidenta. Někteří ho obviňují, že dostává od Rusů peníze na své kampaně, zatímco jiní říkají, že jeho politická prohlášení odrážejí nálady veřejnosti, která je stále víc otrávená z EU,“ napsal MacFarquhar v článku publikovaném v sobotu na internetových stránkách deníku

Velkou část textu autor věnuje Martinu Nejedlému, prezidentovu externímu poradci pro ekonomiku. Jak se nedávno ukázalo, jeho pozici zachránili právě Rusové, respektive největší tamní soukromá ropná společnost Lukoil, která za něj zaplatila více než 30milionovou pokutu. Tu mu vyměřil soud po prohraném sporu ohledně prodeje leteckého oleje ze strategických zásob. Zeman pak podmínil jeho setrvání na Hradě právě uhrazením sankce. NY Times hovoří o tom, že se tehdy k Nejedlému snesl z Moskvy „anděl strážný“. 

Právě tato platba podle listu vyvolává debaty ohledně ruského vlivu na Pražském hradě, kde si Miloš Zeman za téměř čtyři roky svého vládnutí vybudoval pozici jednoho z největších sympatizantů Kremlu mezi evropskými lídry. 

Otázka podle deníku ale je, zda má ruský prezident Vladimir Putin jen štěstí, že mají někteří evropští politici stejné postoje jako on. A nebo jimi Kreml manipuluje ve snaze eliminovat nepřátele Moskvy a získat na svou stranu vlivné spojence. Odkazuje se na Gleba Pavlovského, politického poradce, který donedávna pracoval 15 let pro Kreml. „Jsem si jistý, že platí velké množství různých lidí. V Kremlu to považují za normální způsob trhu. Myslím, že vždycky mají nějaké peníze, položku v rozpočtu na pomoc při vytváření výhodných pozic,“ uvedl. 

Deník pak rozebírá Zemanovu minulost a jeho postoje k Rusku. Připomíná, že se po neúspěšné prezidentské volbě v roce 2003 stáhl na svou chalupu na Vysočině, kde trávil léta v nafukovacím člunu. „Většina Čechů na něj zapomněla, Rusové ne,“ tvrdí deník a poukazuje třeba na to, že bývá hostem každoroční konference na Rhodosu, kterou prý nechvalně proslulý ruský podnikatel Vladimir Jakunin využívá pro „útoky na západní instituce“. 

Miloš Zeman a Vladimir JakuninMiloš Zeman a Vladimir Jakuninautor: ČTK

Když se v roce 2013 vrátil jako prezident, vzal s sebou na Hrad právě Nejedlého, který je sice jeho soukromým poradcem, ale patří mu výsada kanceláře umístěné hned vedle Zemanovy. NY Times ho označují za stínovou postavu neboli šedou eminenci. „Nejedlý předvedl své ruské sympatie dost jasně – nedávná fotografie zveřejněná v českých médiích ho zachycuje, jak drží svůj mobilní telefon s obrázkem Putina na zadní straně,“ tvrdí list.

Ruský prezident Vladimir Putin je zřejmě idol Zemanova poradce.Ruský prezident Vladimir Putin je zřejmě idol Zemanova poradce.autor: Reprofoto Facebook

Deník poukazuje na Zemanovo přátelské gesto, když v době eskalace vztahů mezi Ruskem a EU ohledně anexe Krymu zkritizoval protiruské sankce a odmítl, že by Rusko nasadilo na Krymu své jednotky. 

Jako jeden z mála evropských státníků se v květnu zúčastnil v Moskvě oslav 70. výročí konce druhé světové války. Nejedlý byl tehdy jedním ze dvou Zemanových pobočníků, které vzal prezident na jednání s ruským protějškem Putinem. I přes absenci bezpečnostní prověrky, upozornil americký list.

Novinář se s dotazy obrátil na ruskou ambasádu v Praze, Nejedlého i mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka. Odpovědi z nich ale nedostal. Ovčáček v SMS zprávě vzkázal, že se k údajnému ruskému vlivu vyjadřovat nebude. 

Na Twitteru nicméně hradní mluvčí článek z NY Times sdílel s prohlášením, že je mu ctí být „tímto clintonovským médiem kritizován“. Narážel tak na to, že NY Times společně s dalšími americkými médii podporovaly v nedávné volbě prezidenta Hillary Clintonovou namísto jejího rivala Donalda Trumpa. Na rozdíl právě od Zemana, který Trumpovi veřejně vyslovil podporu.

Text původně vyšel na webu Blesk. Další zprávy zde.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud