Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Po plánech na zboření Libeňského mostu má Dolínek nový cíl. Chce založit „českou NASA“

Po plánech na zboření Libeňského mostu má Dolínek nový cíl. Chce založit „českou NASA“

Ještě jako náměstek primátorky Petr Dolínek na jaře usiloval o demolici Libeňského mostu, dnes má však radní pro dopravu a šéf poslaneckého podvýboru pro letectví a vesmírný program nový plán. Podle Mladé fronty DNES chce založit Národní kosmickou agenturu, do které mají proudit stamiliony korun ročně.

Plán, který poslanci projednali už na konci září, se podle Mladé fronty přesouvá na nejvyšší politickou úroveň. „Napsal jsem pan premiéru Babišovi. Chtěl jsem požádat, abychom měli schůzku na úrovni ministra dopravy, potažmo premiéra, a abychom se dohodli, zda není nejlepší čas na vznik kosmické agentury,“ řekl pro MF DNES Dolínek.

Nápad vytvořit „českou NASA“ podporují i české společnosti, které vedou vývoj kosmických technologií a jejich výrobky jsou dnes srovnatelné s konkurencí ze zahraničí. Podle nich by nová agentura měla převzít roli vlády při jednání s Evropskou kosmickou agenturou (ESA).

Firmy upozorňují na to, že v současnosti neexistuje jednotná instituce, která by o vládních pobídkách pro kosmický výzkum a průmysl rozhodovala. Oblast kosmonautiky má navíc na starost několik ministerstev naráz. Česko přitom na vývoj a produkci evropských satelitů a dalšího vybavení přispívá více než 800 miliony korun za rok. Současný systém by proto měl být zrušen a rozhodovací pravomoci spolu s penězi by měly spadnout do správy nové agentury, tvrdí vládní zmocněnec pro oblast satelitní navigace Karel Dobeš.

Podle ředitele brněnské technologické společnosti Frentech Aerospace Pavla Sobotky by však agentura měla i další výhodu – vliv politiků na chod kosmického průmyslu by se výrazně omezil a firmy by nemusely neustále přesvědčovat nové ministry, aby peníze pro podporu kosmické aktivity v rozpočtech neškrtali.

Vznik kosmické agentury ale nebude nic snadného, varuje generální ředitel Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) Josef Kašpar, a to především kvůli všeobecnému odporu politiků zakládat nové úřady a instituce. Česko by si však mohlo vzít příklad z Německa, kde podporu kosmického průmyslu koordinuje národní ústav pro letectví a vesmír DLR.

„Pokud nepůjde politicky prosadit, aby byla česká kosmická agentura samostatná, tak nabízíme, aby v rámci VZLÚ, tedy jediného státem vlastněného leteckého ústavu, vznikla obdoba německého DLR,“ říká Kašpar Pro MF DNES.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1