Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Počasí do začátku prázdnin? Průměr kolem 26 stupňů a sem tam bouřky

Počasí do začátku prázdnin? Průměr kolem 26 stupňů a sem tam bouřky

Do konce června i první týden letní prázdnin se budou nejvyšší denní teploty pohybovat v průměru kolem 26 stupňů Celsia. Srážky nevybočí z dlouhodobého průměru pro toto období, pršet má hlavně v přeháňkách a bouřkách, lze tak očekávat velké regionální rozdíly. Výrazný deficit vláhy bude pokračovat i nadále, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v aktuální prognóze na nadcházející čtyři týdny.

Teploty budou o něco nižší než v minulých dnech, kdy překračovaly tropickou třicítku. "Teplotní odchylky od dlouhodobého průměru nebudou už tak velké, jako byly v uplynulých třech týdnech, kdy je bylo možno označit za extrémní. Týdenní průměry nejvyšších denních teplot předpokládáme převážně kolem 26 stupňů Celsia," informovali meteorologové.

Začátek příštího týdne bude ještě ve znamení horkého počasí, které místy vystřídají bouřky. V úterý se ochladí na 22 až 26 stupňů. Zřejmě nejstudenějším a nejdeštivějším dnem bude středa, během níž může v místech s trvalejšími srážkami teploměr vyšplhat jen k 17 stupňům. Od čtvrtka má mraků ubývat a teploty znovu porostou.

Průměrná teplota mezi 11. červnem a 8. červencem je rovných 17 stupňů. Nejtepleji bylo touto dobou v roce 2006, kdy naměřili v průměru 20,4 stupně. Naopak nejchladnější přelom června a července zažili Češi před 30 lety, kdy průměrná teplota dosáhla 13,6 stupně.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1